ZPĚT

MEZINÁRODNÍ KONGRES ZDRAVÍ 2021 PRAHA

Mezinárodní kongres zdraví 2021 Praha >> Záznam kongresu >> Tomáš Pfeiffer

Tomáš Pfeiffer, profesní komora Sanátor - svaz biotroniků Josefa Zezulky, Institutu pro TCIM/CAM

BIOTRONIKA - naděje v nemoci pro 21. století

Tomáš Pfeiffer - Česká republika

Filosof, biotronik, ředitel profesní komory Sanátor – svaz biotroniků Josefa Zezulky, zakladatel a ředitel Institutu pro TCIM/CAM
 
 

Velmi děkuji za pohled, který přináší do našeho světa duchovnost. Je důležitá. A i další příspěvek bude velmi souviset právě s oblastí duchovní. Nese název: "Biotronika - naděje v nemoci pro 21. století".

Zahájím jej citátem: "Jediným možným lékařským uměním je vyléčit pacienta a je lhostejno, jakým způsobem se to podaří." Toto neřekl nikdo menší než Hippokrates, jehož přísahu ctí dnes každý lékař. Na počátku všeho poznání je zkušenost. Nejsilnější zkušenost je osobní. Stranou od rušných ulic světa vykvetla v Praze květina, kterou vám nyní přináším jako dar. Snad i proto, že o květiny se máme starat a zalévat je. A nejen proto, že je můžeme sami potřebovat také. Přivoňte si. Vždyť v současnosti potká onkologie každého třetího až druhého z nás. Jsme si opravdu jisti, že tuto květinu nepotřebujeme? Prosím příspěvek.

Název mého příspěvku je "Biotronika - naděje v nemoci pro 21. století". V současnosti je pozorován prudký nárůst onkologických onemocnění v celém světě. To dokazuje, že dosud nebyla nalezena příčina této nemoci, kterou tedy nejsme schopni výrazně ovlivnit, a to i přes nesporné úspěchy ve snaze prodloužit život pacienta. V České republice během mého života stoupla incidence nádoru z 10 000 na současných téměř 100 000 nových případů ročně. Nárůst tedy o 900 procent. Toto číslo dokládá naléhavost tohoto stavu. Ve své prezentaci ukáži možný jiný pohled na tuto problematiku. Je podpořený praktickými výsledky mého oboru - biotroniky.

Biotronika vzniká po roce 1945 v Praze.
Její principy formuluje pan Josef Zezulka na základě svého hlubokého filosofického poznání.
Biotronika patří do oblasti energetické nebo také duchovní léčby. Biotronika vzniká po roce 1945 v Praze. Její principy formuluje pan Josef Zezulka na základě svého hlubokého filosofického poznání. Biotronika patří do oblasti energetické nebo také duchovní léčby. Je založena na existenci biologických sil, které provází každou živou hmotu, a vhodnou aplikací těchto sil lze ovlivnit funkce orgánů, buněk i těla jako celku. Zezulka vytváří ucelený systém popisu biologických sil, biotronickou patologii a vzdělávací systém pro budoucí biotroniky - magnetizéry a sanátory.

"Položíme-li si otázku, co je nemoc, můžeme říci, že je to porušení rovnovážného stavu - homeostáze. Následkem toho je ztráta nebo ochablost přirozené obranyschopnosti organismu proti vnějším i vnitřním vlivům, ochablost vitálních sil těla a následek chabá nebo špatná, chaotická činnost vnitřních orgánů," píše Josef Zezulka v mezinárodním příspěvku do Mezinárodního sympozia Praha 1973. Následně svými léčebnými výsledky dokazuje účinnost oboru, který vytvořil. Měl totiž pozoruhodné úspěchy v léčbě celé škály onemocnění - byly to nádory, roztroušené sklerózy, Crohnovy choroby a mnohé další diagnózy s převažující příčinou ve vitálně silové nedostatečnosti.

V duchu motta kongresu, které zní: "Zdraví nezná hranic - hledejme co nás spojuje", předkládám vaší pozornosti tyto významné kazuistiky:

Pacient Stanislav - hospitalizován na lůžkovém oddělení ve Vimperku s diagnózou karcinom ventriculi
a kolostomií, tedy vývodem, a byl v terminálním stádiu - neschopný vstát z lůžka, nepřijímal potravu.
Je léčen biotronicky Josefem Zezulkou po dobu 14 dnů. Dochází k úplné revitalizaci. Pacient Stanislav - hospitalizován na lůžkovém oddělení ve Vimperku s diagnózou karcinom ventriculi a kolostomií, tedy vývodem, a byl v terminálním stádiu - neschopný vstát z lůžka, nepřijímal potravu. Je léčen biotronicky Josefem Zezulkou po dobu 14 dnů. Dochází k úplné revitalizaci. Pacient vstává z lůžka, začíná přijímat potravu a dochází k rychlé revitalizaci v místě vývodu, kolostomie, která se spontánně, bez zásahu chirurga uzavírá, střevo se opět propojí a stolice odchází konečníkem - jak udává lékařská zpráva. Psal se rok 1982.

pacientka s roztroušenou sklerózou Videoukázka: "Roztroušenou sklerózu jsem dostala, respektive onemocněla jsem jí asi tak v necelých 19 letech... jinak teda mě rodiče, konkrétně tatínek musel nosit - jako, že to tak říkám - prostě na záchod, do umývárny, k jídlu ke stolu, do jídelny a podobně, protože to jako vůbec nic - to nešlo. "Najděte jí někde nějaké místo, kde tak ona prostě bude žít, jo, nebo kde bude dál vegetovat," - když to takhle řeknu, oni mě prostě odepsali a řekli: "Sorry, s tím bohužel nejde nic dělat, na to my nestačíme."... A já potom už jako, když byl u mě už po několikáté, tak jsem šla třeba s tatínkem jsem šla takhle - držela jsem se za ruce a přešla jsem ze svého pokoje do obýváku a zase zpátky, třeba. Prostě nebýt, jak se říká, mých rodičů a jeho, no tak já tady dneska nejsem nebo jsem prostě někde úplně mimo, v nějakém stacionáři prostě a ležím... nebo už neležím... jo... že jsem tak nějak - díky němu jsem se podruhé asi narodila nebo něco takového, protože v nemocnici, tam už mě vyloženě odepsali."

Byla to tedy vysoce pozitivní zkušenost. Stejně jako u posledního případu, který tady zmíním: pacientka, paní K., nádor zmizel během deseti návštěv u pana Zezulky.

pacientka se zhoubným nádorem Videoukázka: "Mně se udělal před sedmi lety na těle zhoubný nádor, tak jsem se obrátila na něj, no a po deseti návštěvách, po deseti těch léčebných kůrách jsem byla v naprostém pořádku. Ten nádor se skutečně úplně sám ztratil. Návštěvu od návštěvy teda byl menší a menší, až po těch 10 odléčeních úplně zmizel. Takže bez jakéhokoliv zásahu lékaře jsem já dneska opět teda úplně zdravá. No. I můj tchán byl biotronicky léčený u pana Zezulky. Tomu se zase udělal na levé půlce mozku zhoubný nádor a projevovalo se to tím, že ztratil stabilitu a vůbec měl i zažívací potíže, bylo to opravdu velice zlý. Odléčil pan Zezulka mého tchána taky, no, takže opět zase po těch deseti, možná dvanácti - už je to před 10 lety a musím říct, že se tchán těší teda výbornému zdraví a je to - pokud se s tím člověk nesetká přímo - tak je to pro vás něco nadpřirozeného, takového, čemu by asi málokdo, pokud se s tím nesetká takhle přímo, tak asi málokdo tomu věří. A tak tím, že to zažije se na vlastní kůži, takhle, tak že vůbec se člověk změní - i bych řekla přístup k lidem nějak - prostě je člověk jiný, takový nějaký - tím, že se vlastně podruhé narodí."

Zezulka pochopil patogenezi vzniku nádorové buňky. Proto působil vždy přednostně na příčinu nemoci a teprve v druhé části zákroku na vlastní nádor. On je pouze výsledkem základního onemocnění, a to ve všech histologických případech.

Příčinu spatřoval pan Zezulka mimo jiné v nedostatečném vylučování kancerogenů játry, dále chybnou funkcí mozkových morfologických center - proto jsou prekancerózami často benigní nádory, a také významně v dráždění buňky - mechanickém, chemickém, hormonálním, mikrobiálním, radiací a jiným, které urychluje metabolismus buňky vedoucí k zvyšujícímu se ukládání kancerogenu v buněčném jádru, také ve vazbě na propustnosti buněčných membrán.

Genetika má podle něj význam jen u malé části diagnos. Stejně jako imunitní systém. Vyčerpávání, stres, imunita usnadňují nemoci cestu - ale nejsou skutečnou příčinou vzniku nádoru. Obdobně jako další možné životní disbalance.

Je nutno v léčbě důsledně rozlišovat samotný nádorový proces - tedy příčinu nemoci - a její projev na druhou buňku. Tak můžeme získat skutečnou prevenci.

Zezulka propagoval antikancerogenní dietu - bylo to založeno na poznatku, že kancerogeny vznikají často při silném ohřevu potraviny, při uzení, pražení, smažení - a tak například zakazoval uzené maso, salámy, uzený sýr, šunku, vše pražené, odvary z praženého jako káva, melta, kakao, čokoláda, také věci smažené a pečené. To, co je nutné používat jako pečené, tak - třeba chleba - odkrojit kůrku, vynechat konzervy s kyselinou benzoovou, vyhýbat se výfukovým plynům, vyhýbat se všemu, co obsahuje dehet a neslunit se. Logika toho doporučení je jasná. Naopak doporučoval potravu syrovou - ovoce, zeleninu, mléko, máslo a pokud se jakákoliv potrava připravuje v kuchyni, je žádoucí aby obsahovala vodu, která tlumí sílu ohně, která působí na potravinu.

Tato dieta měla být velmi důsledně dodržována všemi léčenými pacienty, protože byla podmínkou této léčby, i když sama není léčebná, je to dieta paliativní, ale umožňující léčbu. Tato dieta platí pro ty, kteří mají silné ohrožení nádorem nebo již nádor vznikl.

Pan Josef Zezulka byl po celý život utajován a cenzurován, a přesto můžeme vzácně nalézt publikace, na kterých se podílel. Odkazy naleznete v chatu.

Jako jeho žák a pokračovatel předkládám také další kazuistiky.

inoperabilní adenokarcinom žaludku Je to paní Marie - měla inoperabilní adenokarcinom žaludku, operována v dubnu 1991 a byl zjištěn rozsáhlý adenokarcinom, který bránil průchodnosti žaludku - byl přirostlý k zadní břišní stěně a zabíral i dvanácterník. Při operaci proveden paliativní výkon, stomóza, a to proto, aby se obnovila průchodnost. Jakákoliv další onkologická léčba nebyla, bylo od ní odstoupeno pro rozsah nádoru a špatný zdravotní stav. Propuštěna s prognózou dožití maximálně dvou měsíců. Biotronické působení od 6. 5. 1991. Byla třikrát týdně dovážena do Prahy rodinou, neboť sama byla pohybu neschopná. Následovalo postupné zlepšování stavu až do zcela normálního stavu, kdy byla uznána práce schopná. 19 let nepotřebovala lékaře, neužívala žádné léky. Po 19 letech zobrazovací metody zjišťují v oblasti žaludku 8 cm velký kulovitý útvar, jasně ohraničený. Onemocnění přežila o 23 let. (celé video naleznete zde)

radikální operace melanoblastomu a sentinelových uzlin Další významný případ byl pacient Josef. V květnu 2004 radikální operace melanoblastomu a sentinelových uzlin, duben až červen 2005 progrese lokální a lymfatická, červenec 2005 hypertermická perfuze s chemoterapií, únor 2006 redisekce levé uzliny pro další progresi, březen 2006 PET - progrese do třísel a malé pánve. Byla provedena paliativní chemoterapie, 4 cykly. Rok 2007 ukončení onkologické léčby pro permanentní progresi nálezu. Od roku 2007 do 2010 biotronická léčba. V roce 2010 PET bez patologického nálezu. V říjnu 2018 onkologická kontrola s příznivým nálezem. Pacient žije do současnosti, 17 let od stanovení diagnózy.

Myslím si, že kdybychom pozorovali byť jen jeden případ takto úspěšné změny v nádorovém procesu, bylo to hodno zájmu. Vždyť nikdo z nás, zvláště v dnešní době, neví, nebude-li podobnou pomoc potřebovat. Aby byla k dispozici, je ovšem potřeba k tomu vyvinout také určité úsilí.

A závěrem mám metodologickou poznámku: statistika při hodnocení důkazů je královnou vědecké práce, spolu s odkazy. Budete-li hledat diamanty, můžete prosít miliardy tun horniny a přitom žádný nenalézt, přesto jsou jich plná klenotnictví. Sama studie totiž realitu nevytváří, pouze ji popisuje. Sama realita je tady na studii nezávislá, ovšem na rozdíl od lidského poznání. Skepse nás chrání před omylem, ale ve své nezdravé formě je největší brzdou na cestě poznání. Bůh s vámi.

biotronika - zhoubný nádor Videoukázka: paní H.: Začala mně téct krev z pusy.
Dcera: Odjela, jela na plicní a tam když zjistila paní primářka, že má chrlení krve, tak okamžitě ji převáželi do nemocnice. Paní H.: Jakmile si mě zavolala paní primářka Smítková a řekla: "Paní Heldová, nemám pro vás dobrou zprávu, je tam zhoubný nádor, je to zhoubný." A když jsem dostala osmou chemoterapii, protože oni nám brali každý den krev, tak zjistili, že mám zničené bílé krvinky.
Dcera: Byla na tom tak špatně, že asi tak po 14 dnech, po třech nedělích nám řekli, že maminka už se nám z nemocnice vůbec nevrátí...
Paní H. při biotronickém působení pana Tomáše Pfeiffera: Já se musím držet toho zábradlí, jak on má takovou energii v sobě, víte, co vám předá. A když jsem tady byla poprvé těch pět dní, pan Pfeiffer mě z toho dostal. Oni mně chodili brát krev domů a dcera tam volala, jak to dopadlo a - po týdnu léčení - pan doktor říkal: "Paní Povová, maminka má krvinky v pořádku."
Dcera: Jezdila tam snad ob měsíc, byla tam hrozně často a na ní bylo úplně vidět, jak chce tady žít, jak chce tady být, no a silná vůle.
Paní H.: Tak tady jedu hlavně k tomu panu Pfeifferovi - no a já jsem tady 13. rok, třináctý rok už je to."
(celé video naleznete zde)

 

TP: Nechápejte prosím tyto zprávy jako osobní prezentaci, ale jako pokus ukázat možnosti, které nejsou příliš běžné.

 
Související posterové prezentace:

BIOTRONIKA – NADĚJE V NEMOCI PRO 21. STOLETÍ - INTERNETOVÉ OHLASY