Dr. rer. nat. Katharina C. Wirnitzer - Rakousko

Veganská strava ve zdraví a sportu:
Přínosy a výhody pro mladé lidi a sportovce
– poučení z dvojího přístupu ke zlepšení zdraví národů

Děkuji, Tomáši, za úvod. Je mi ctí, že se mohu účastnit této akce, děkuji Tomášovi za jeho zorganizování. Abychom ušetřili čas, jelikož kongres trvá až do večera - jaký má veganská strava spojená se sportem potenciál pro zlepšení zdraví národů - toto bude tématem našich dalších 20 až 25 minut.

Strava a sport

Zdravotní paradox dnešní doby diskutovaný v předešlých příspěvcích je, že na jedné straně zdraví je zdarma, jedná se tedy o přirozený stav lidské bytosti a klíč ke šťastnému životu. Nicméně zdravotní péči si pořizujeme velmi draze. Pro zdraví, které je zdarma, totiž musíme něco udělat. Během svého života na něm musíme pracovat. Setkáme se zde se dvěma krizovými situacemi - epidemie přinesla krizi fyzické aktivity a epidemii nadváhy, obezity - čtyři z pěti dětí jsou fyzicky neaktivní a třetina z nich je obézní, což je vyšší hodnota než u dospělých. To je zásadní problém. A tyto dva velké faktory životního stylu - tedy strava a cvičení - jsou řešením zmíněného problému. Globálně více než 70% úmrtí je způsobeno neinfekčními civilizačními chorobami a opět jsou to tyto faktory životního stylu, které figurují mezi pěti faktory globální mortality. Přitom je běžně přijímaným faktem, že tyto faktory ovlivňují zdraví. Je to cesta, kterou se chceme ubírat, nicméně je pro to zapotřebí něco udělat. Sport a cvičení, společně s dobrou stravou a výživou jsou součástí většího obrazu. Jsou další fakta životního stylu, které je třeba zmínit. Chování člověka ovlivňuje jeho zdraví ze 40%, zatímco lázeňská péče z 10%. Vzpomeňme na 50. léta minulého století - dnes již by nikdo nedoporučil atletovi nebo těhotné ženě, aby kouřili. A možná se totéž týká veganské stavy. Z toho vidíme, že naše zdraví skutečně leží v našich rukách, a to po celý život. Přirozeně tyto dva milníky udržitelného zdraví začínají ráno - když se vzbudíme, jdeme do koupelny a na snídani. Sport a strava jsou součástí našeho života. Strava je považována za lék a jsou pro to důkazy. Z toho lze vytvářet vizi budoucnosti - určitý "superlék", který lze vytvořit velmi snadno, když dáme dohromady denní přiměřenou sportovní aktivitu a veganskou stravu, brzy uvidíme důkazy - získáváme ideální přístup k "superléku", pokud tohoto potenciálu využijeme. Je to velmi levné, nízkonákladové a výborně to dopadá do národních zdravotních služeb poskytovaných veřejnosti.

Veganská strava

Veganská strava je součástí vegetariánské stravy, veganská dieta znamená, že nejsou konzumovány ingredience z živočišných výrobků. Veganská strava je navíc součástí holistického konceptu veganského životního stylu, který je nenásilný. Ke konceptu nenásilí se ještě vrátíme později. Myšlenka veganské stravy je položena na rozmanitých doporučeních více než čtyřicetiletého výzkumu. Správně vypěstovaná vegetariánská i veganská strava je zdravá a nutričně přiměřená. Představuje obrovské výhody v prevenci zdravotních problémů. Veškeré organizace docházejí zde ke konsensu, že je vhodná pro veškerá životní období, včetně těhotenství, kojení, dětství, puberty, dospělosti a i pro atlety. Navíc výzkum zjistil, že veganství je ještě zdravější než vegetariánská strava, jelikož čím více se zdržíte živočišných produktů, o to se navyšuje váš zdravotní benefit. Jsou zde důkazy, že benefity veganské stravy převyšují její rizika, která potenciálně existují. Zdržení se masité stravy s navýšeným příjmem ovoce a zeleniny bohužel nefunguje, nelze totiž kompenzovat příjem masa se zeleninou a ovocem, jak dokládají nedávné studie.

Omnivorní strava

V západních zemích 1 z 5 lidí umírá kvůli nezdravé stravě. Když srovnáme se zvýšenou stravou veganskou, vidíme, že zvýšená tzv. omnivorní strava je bohatá na prázdné kalorie ve srovnání se stravou veganskou, která je bohatá na hodnotné nutrienty. Omnivorní strava není udržitelná, což víme z oxfordských studií, a zároveň obsahuje zdraví ohrožující látky z živočišných produktů. Naproti tomu nízkoenergetická vláknina ve veganské stravě založené na rostlinných produktech, vede k lepšímu zdraví než má průměrná populace. Vegani si svého zdraví rovněž více hledí, než je tomu u průměrné populace. Několik studií na kvalitu stravy a její nedostatky poukazují na to, že nedostatečný příjem některých živin jako jód, železo, vitamíny D, B12 byl zaznamenán ve všech stravovacích modelech, a to včetně omnivorního Nelze tuto věc tedy spojovat s veganskou stravou, záleží zde na znalostech jednotlivce. Z tohoto důvodu vegetariánská či veganská strava není více nutričně deficitní než jakýkoliv jiný stravovací model. Takzvané kritické nutrienty jsou důležité pro všechny lidi, nikoliv pouze pro vegany. Výzkum ukazuje, že v omnivorní stravě je deficitní 7 nutrientů, zatímco ve vegetariánské a veganské dietě jsou deficitní pouze 3 nutrienty. Vegani jsou oproti tomu dobře zásobeni řadou konkrétních nutrientů - betakaroten, vitamín C, draslík, folát, vláknina. Ve srovnání mikronutrientů veganů a neveganů je třeba zdůraznit, že úrovně vitamínu D, B12 jsou podobné. Vegani nemají nedostatek vitamínu A, B1, B6, Sn, železa, hořčíku, fosforu, mědi a folátu - toto je zpráva WHO, se kterou by se každý lékař učitel či politik měl seznámit.

Kancerogenita červeného masa

Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny, což je pracoviště WHO skládající se z 22 expertů a deseti zemí upozornila na kancerogenitu červeného masa a zpracovaného masa na základě 800 studií. Rovněž klasifikovala škodlivost uzenin, šunky a špeku z hlediska rakovinotvorných účinků jako kouření či azbest. Rozhodně byste své rodině nenabízeli tabák či azbest, že? A zde se jedná o totéž. Když hovoříme o zdraví, je třeba se seznámit s touto zprávou. Za poslední desetiletí nejen WHO, ale i další organizace zveřejnily, že 92 nejnebezpečnějších látek, tedy dioxin a furan a polychlorované bifenyly pochází z živočišných potravin a pouze 8% z potravin rostlinného původu. Živočišnými potravinami je třeba maso, zpracované maso, vejce, mléko, sýry, vaječné výrobky. Pochází z polnohospodářských zvířat. Hamburgery a hot dogy byly hodnoceny jako nejhorší exempláře. U medikace toxických látek a běžných kovů je poměr v živočišných a rostlinných potravinách 9:1, u pesticidů je to dokonce 14:1.

Vliv sportu na zdraví

Teď se posuňme od běžné populace ke sportovcům a atletům. Když hovoříme o zdravých dětech, lidech - pouze zdravý člověk se může stát úspěšným atletem, jelikož tréning musí být vykonáván bez přerušení kvůli nemoci. Z tohoto důvodu pouze zdravý atlet dosáhne vrcholného výkonu. Sport přináší nesporné výhody nejen lenochovi, ale i lidem aktivním. Atleti mají nižší klidovou tepovou frekvenci než neaktivní lidé. Ráda bych zdůraznila, že klidová tepová frekvence je indikátorem předčasné úmrtnosti. Zvýšená tepová frekvence představuje vyšší riziko předčasného úmrtí. To není dobrá zpráva. Vyšší klidová tepová frekvence není až tak indikátorem slabé fyzické kondice, jako spíše rizikovým faktorem. Každé navýšení klidové frekvence o 10 tepů za minutu je totiž spojeno s deseti až dvaceti procentním zvýšením rizika předčasného úmrtí. Klidová tepová frekvence vyšší než 65 tepů za minutu představuje riziko předčasného úmrtí. Je to spojeno se špatnými stravovacími zvyklostmi a také chybnou životosprávou. To znamená, že celoživotním snížením klidové tepové frekvence ze 70 na 60 tepů za minutu prodlužuje délku dožití o 13 let. To je zásadní zpráva. Teď opusťme náročné sportovní aktivity, díky kterým můžeme snížit svou klidovou tepovou frekvenci. Pokud totiž budete konzumovat 1 hrnek fazolí či jiných luštěnin denně po 1 rok, docílíte stejného snížení klidové tepové frekvence o 10 tepů za minutu - po pouze jediném roce - a to i když budete veganský gaučový povaleč. To je skvělá zpráva. Teď si představte, že můžeme propojit oba dva tyto principy: veganský gaučový povaleč začne sportovat a zde získáme obrovský potenciál. Je rozšířen i ve vrcholovém sportu. Příznivé důsledky veganské stravy sportovní aktivity se zde propojí. Celá řada studií potvrzuje, že kvalitní veganská strava je adekvátní pro atlety a je zcela kompatibilní s vrcholovým výkonem. Můžeme tento fakt sledovat mezi světovými rekordmany, olympijskými vítězi.

Potřeba bílkovin

Teď se podívejme na rozšíření mýtu v oblasti dietetiky - jak pokrýt potřeby bílkovin? Je třeba si říct, že proteiny jsou nejčastěji dezinterpretovanou a nepochopenou živinou. Mýtus se zrodil v 19. století na základě myšlenky, že protein je hlavním palivem veškerého svalového pohybu. Toto tvrzení bylo krátce na to zcela vyvráceno, totiž karbohydráty jsou základním palivem svalové aktivity. Studie prokázaly, že proteinová teorie je chybná. Nicméně tato informace se však široké veřejnosti nikdy nedostala. První studie provedená v roce 1978 na veganech ukázala z hlediska neinfekčních a chronických chorob úmrtnosti dosahovali vegani nejpřísnějších výsledků. Studie překládala mnoho dat. Čelíme zde kulturní chybě založené na nepravdivém názoru, že maso je životní silou. Prvotní věda zde populaci velmi zavedla a tento chybný názor se bohužel hluboce zakotvil do lidského povědomí.

Historie

Když se vrátíme do historie, ke gladiátorům do pravěkého Říma či do Řecka k Pythágorovi, matematikovi, filosofovi, ale také bojovníkovi v pěstních zápase, vidíme, že vegetariánská strava byla široce rozšířená a vrcholoví gladiátoři tehdejší doby, kteří museli přežít v aréně, museli být chytří a silní a jejich strava obsahovala zrna, ale nikoliv živočišné bílkoviny, či velmi malé množství. Podívejme se ještě hlouběji do prehistorické doby k neandrtálcům, kteří dnes slouží jako prototyp obhajoby jedení masa. Co je však veřejnosti zatajováno je, že existovali i vegetariánští neandrtálci, kteří žili na území dnešního Španělska. I to je dobrá zpráva.

Rostlinné bílkoviny

Když všechny tyto poznatky dáme dohromady, dozvídáme se ze studie 3. generace, že svaly jsou v dobré kondici díky rostlinným bílkovinám. Zdroj bílkovin nemá na funkci svalu žádný vliv, ať už do objemu svalové hmoty, či síly svalu. Studie prokázaly nárůst svalové síly v závislosti na konzumaci fazolí mungo či proteinů z hrachu. Zdůrazňuji zde význam rostlinných bílkovin pro zdravé svaly široké populace. A když se podíváme na hypertrofii při tréninku, dostaneme stejný obrázek - i v nenáročnějších sportech nejsou žádné rozdíly ve svalové hmotě svalu veganů a ostatní populace, naopak prokázalo se, že veganské proteiny z pestré rostlinné stavy urychlují regeneraci svalů. Během čtyř hodin vedou tedy k lepší adaptaci v posttréninkovém období. Jakožto vědec působící v oblasti sportu vidím, že veganská strava podporuje tvorbu svalové hmoty i svalovou sílu. Jako reference bych ráda zmínila práci mé laboratoře.

Pandemie Covid-19

Podívejme se nyní na covidovou pandemii, je totiž zajímavostí, že Světová zdravotnická organizace zveřejnila tuto výzvu, která má napomoci v boji s covidem. Experti po celém světě dochází ke konsensu, že maso tuto pandemii nevyléčí, po celo dobu pandemie 6 z 9 potravin doporučovaných WHO jsou totiž produkty rostlinného původu. A bylo bohužel špatným rozhodnutím politiků dlouhodobě uzavřít sportoviště, protože víme, že sportovní aktivity podporují dobré fyzické i duševní zdraví, a to obzvláště u dětí. Rostlinná strava v podobě vegetariánské či veganské může v závažných zdravotních podmínkách být považována za ochranu proti mírným i těžkým covidovým infekcím. Totiž dochází ke snížení o 73%. Když ji propojíme se sportem, je zde skutečně obrovský potenciál. Je na čase, abychom si my, ale i politici a učitelé, lékaři podpořili lidi, své pacienty, aby se stali vegetariány. Lidé mají totiž chuť změnit svůj životní styl, nicméně tato myšlenka má být komunikována a až doposud se tomu dostatečnou měrou nestalo. Je zde obrovský potenciál, který takto můžeme předat. Během covidové pandemie se počet vegetariánů zdvojnásobil. Dvě miliardy zveřejnění na Facebooku se týkalo vegetariánství. Poukazuji na rostoucí trend, který nadále pokračuje. Je velice nadějné, že tento "veggy-boom" vede mladá generace. Každou vteřinou je u mladé generace myšlenka veggy vnímána jako více cool než kouření. To je skvělá zpráva. Když uzavřeme kruh, můžeme shrnout, že vegetariánská dieta může být být doručena všem sociálním skupinám, včetně alergiků.

Vzdělávání

Je velmi důležité vzdělávání o tomto tématu ve školách, na universitách. Je třeba začít prevencí a to prevencí u dětí, protože pouze pokud budeme mít zdravé děti, budeme mít zdravé dospělé a takoví zdraví dospělí budou pak schopni každodenně podávat výkon ve svých zaměstnáních a přinášet užitek jako lékaři, právníci politici, učitelé a budou určitým vzorem, který bude formovat zdraví v budoucnosti. U nás v Rakousku máme obrovské štěstí, že zdraví se stalo vzdělávacím cílem na středních školách a propagace zdraví je primárním úkolem školních sportů. A můj povinný předmět tělesná výchova zde má vedoucí roli. Rovněž v osnovách 1. stupně jsou zdraví a výchova ke zdraví zahrnuty. Sport přispívá ke zdraví v holistickém smyslu slova. V Rakousku máme vysokoškolský kurz "Výchova ke zdraví", kde je zdůrazňováno, že fyzická aktivita podporuje zdraví. Dostáváme se k tomu zde, že tento duální přístup je třeba promítnout do všech úrovní školského systému a uvést ho do praxe. Jak s tím začít? Prevence je na prvním místě, až poté léčíme a používáme různých terapií. Je třeba to doporučit ředitelům škol, učitelům, rodinám, zavést úvodní lekce na universitách. Politici přijímající rozhodnutí mají vědět o tomto nevyužitém potenciálu. My, jakožto zdravotní experti, musíme vědět o tomto potenciálu. A když uvažuji o tom, jak to aplikovat v tomto kongresu - sama jsem zažila úžasnou ájurvédskou terapii a cvičila jógu. Myslím, že je zde určitá mezera, protože jóga, stejně tak jako ájurvéda, jsou metodou, jak zpomalit stárnutí. Otázkou pro kongres je, jak tato dvě témata můžeme propojit?

Ahimsa

Prvním konceptem jógy je Ahimsa. Díky profesorovi Thangavelu víte, že veganství je určitým morálním paradigmatem jógy. To je morální základ. V literatuře jsem však zjistila, k mému velkému zklamání, že pouze přibližně 3% Mistrů a učitelů jógy jsou vegani, mezi lidmi cvičícími jógu je to asi 5%. Co tedy těch zbývajících 95%? 95% potenciál je obrovské číslo.

Informace, kterou byste si měli z mé prezentace odnést, je určité uvědomění si své skryté nevyužité síly ve svém životním stylu, tedy myšlenky podpory udržitelného zdraví. Ta by měla prostupovat všemi úrovněmi ve vzdělávacím systému. Na svém posteru - plakátu, který si můžete prohlédnout ve výstavní hale, prezentuji, jak tento duální přístup ke zdraví a dlouhověkosti může být realizován v každodenním scénáři. Ukážu vám jen dvě současné studie: Science to school a Science to high school. Zvu vás ke spolupráci a děkuji vám za pozornost, bylo mi radostí být s vámi.

Slavnostní vyhlášení vítěze o nejlepší poster

Tomáš Pfeiffer

A nyní dovolte, abych přistoupil k slavnostnímu vyhlášení vítěze o nejlepší poster v našem kongresovém jednání. Je jím doktorka Katharina Wirnitzer z Rakouska, vědkyně v oblasti sportu a odborná asistentka sportovní vědy a didaktiky z katedry výzkumu, vývoje a vzdělávání učitelů university v Tyrolsku. Název jejího vítězného posteru je "Od vědy do škol: udržitelně, zdravě, aktivně a vegetariánsky - první výsledky z průzkumu prevalence vegetariánské a veganské stravy spojené se sportem a fyzickou aktivitou mezi rakouskými žáky základních a středních škol".

Hlavním kritériem, které rozhodlo o této volbě, je rozsah, ale také zacílení na mladou generaci. Ta totiž jistě přinese v budoucnosti velký prospěch pro zdraví, zdraví budoucích generací. A přesto, že toto hodnocení by si zasloužily mnohé další prezentace, právě tato vize budoucnosti rozhodla. Prevence směřující do budoucnosti je totiž nejúčinnější léčba.

Poprosím paní Katharinu, aby se připojila krátce do našeho záběru.

Dr. rer. nat. Katharina C. Wirnitzer

Dobré odpoledne vám i všem ostatním. Já vám nesmírně děkuji. Jsem opravdu překvapená. Pro mě je to obrovská čest, že jsem součástí tohoto inspirujícího kongresu. Já jsem skutečně, skutečně se cítím velice napojená na ducha tohoto kongresu - bylo to na jednu stranu velice vroucí záležitost, ale přitom nesmírně kvalitní se všemi prezentacemi, tedy opravdu vám všem nesmírně děkuji, děkuji celému panelu za to, že zvolil zrovna náš poster. Byl to Derrick R. Tanous ze Spojených států Mohamad Motevalli z Iránu, kteří na tom pracovali se mnou, pracovali a studovali v laboratoři a pak jsme tedy společně vytvořili tento poster. A věřte, že využiji této podpory k tomu, abych dále podpořila - nebo tohoto povzbuzení, tohoto ocenění, abych dále podpořila naši činnost v tomto oboru. Chci opravdu nesmírně poděkovat. Doufám, že si všichni užijete krásný večer. Po takovéto konferenci si ho opravdu zasloužíte. Děkuji vám velmi.

From Science 2 School: Sustainably healthy – active & veggy

Derrick R. Tanous, PhD Student & Katharina C. Wirnitzer, Dr. rer. nat. (PI)*
*katharina.wirnitzer@ph-tirol.ac.at
Dept. of Res. & Development in Teacher Education, University College of Teacher Education Tyrol, AT
Department of Sport Science, Leopold-Franzens University Innsbruck, AT
From From Science 2 School: https://www.science2.school/en/
From Science 2 Highschool & University: https://uni.science2.school/en/

Sustainably healthy – From Science 2 Highschool & University

Mohamad Motevalli, PhD Student and Katharina C. Wirnitzer, Dr. rer. nat. (PI)*
*katharina.wirnitzer@ph-tirol.ac.at
Department of Research and Development in Teacher Education, University College of Teacher Education Tyrol, Innsbruck, Austria
Department of Sport Science, Leopold-Franzens University Innsbruck, Austria
From Science 2 Highschool & University: https://uni.science2.school/en/
From From Science 2 School: https://www.science2.school/en/

Zde můžete shlédnout všechny záznamy z Mezinárodního kongresu zdraví 2021 Praha 10. - 12. 9. 2021.

1. bikeeXtreme: https://www.nurmi-study.com/en/bikeextreme
2. Studie NURMI: www.nurmi-study.com/en
3. Od vědy do školy: Udržitelně zdraví - aktivní a vegetariánské: www.science2.school/en
4. Udržitelně zdraví – Od vědy na střední a vysoké školy: https://uni.science2.school/en/

Krátký životopis:

Dr. Wirnitzer je rakouská sportovní vědkyně a docentka sportovní vědy a didaktiky na Vysoké škole pedagogické v Tyrolsku a na Univerzitě v Innsbrucku. Hlavní zaměření jejího výzkumu prochází napříč třemi obory a je zaměřeno na rozhraní sportu, veganské výživy a udržitelného zdraví. Má zkušenosti z dvacetileté práce se sportovci všech výkonnostních úrovní, mentoringu (veganských) sportovců a poradenství, jak přejít na zdravou a na potřebách založenou veganskou stravu a jak ji udržovat, a kromě Dr. Wirnitzer žádný jiný výzkumník nebo výzkumná skupina v posledním desetiletí kontinuálně nepublikovala původní data. Přenos těchto poznatků do kontextu vzdělávání je pro ni obzvláště důležitý.

V rámci svého výzkumného projektu "bikeeXtreme" zjišťovala fyziologický profil cyklistů na horských kolech během Mountainbike Transalp Challenge, etapového závodu trvajícího osm po sobě jdoucích dnů, a jako první zkoumala 1) maraton na horských kolech, 2) etapový závod na horských kolech, 3) ženské sportovkyně na horských kolech v etapových závodech a 4) veganskou stravu jako výživovou strategii. V roce 2014 dosáhla milníku publikováním poznatku, že veganská strava je kompatibilní s ultravytrvalostními etapovými závody (poté, co byla poprvé vědecky doporučena jako optimální výživová strategie v roce 1982).

Dr. Wirnitzer navrhla mezinárodní a interdisciplinární studii "NURMI Study" v návaznosti na studii závodění na horských kolech a připravila druhou pilotní studii založenou na velkém vzorku s cílem vytvořit široký základ pro podložené důkazy o souvislosti mezi vytrvalostí a stravou. Aktuální publikací poskytla další přelomovou studii, která prokázala, že veganská strava vytrvalostních běžců přispívá nejpříznivěji k jejich celkovému zdravotnímu stavu.

S cílem přenést slibné poznatky mladé generaci, zejména do školního prostředí, opět v návaznosti na největší studii o běhání v Evropě provedla studii "Od vědy do školy: Udržitelně zdraví - aktivní a vegetariánské" a na ni plynule navazující studii "Udržitelně zdraví – Od vědy na střední a vysoké školy" s cílem poprvé prozkoumat rozšířenost vegetariánské stravy ve spojení s pohybem a sportem v rakouském vzdělávacím prostředí středních a vysokých škol.