ZPĚT

MEZINÁRODNÍ KONGRES ZDRAVÍ 2021 PRAHA

Mezinárodní kongres zdraví 2021 Praha >> Členové předsednictva

Prof. Dr. Madan Thangavelu, Velká Británie, Cambridge

Prof. Dr. Madan Thangavelu - Velká Británie

Genomový biolog na Univerzitě v Cambridgi, generální tajemník a vedoucí výzkumu Evropské asociace pro ájurvédu, Německo, Transdisciplinary University, Bangalore, India

Jedna Země, jedno zdraví: zvyšování povědomí o změně klimatu a odolnosti vůči ní prostřednictvím zapojení přírody a místních tradičních znalostí

 
Prof. Dr. Madan Thangavelu, Velká Británie, Cambridge

Dobrý večer a děkuji vám za slovo. Zdravím vás všechny v Praze a všude jinde na světě. Je to samozřejmě vždycky trošku ošemetné, když jste poslední speaker dne - před vámi zazněly skvělé příspěvky.

Myslel jsem si, že můj úkol bude v podstatě tak nějak dát dohromady všechno to, co bylo zajímavé. A také nějaké způsobem ještě zdůvodnit, proč byla vytvořena tato Platforma. Její vznik je nesmírně důležitý. Myslím si, že můžeme z toho vytěžit určité nasměrování, kudy bychom se měli ubírat ve zdravotnictví a jak bychom měli usilovat o dobrou zdravotní kondici - nikoliv pouze Evropě, ale všude. Není to snadné.

Já jsem si záměrně vybral něco, co by se vlastně hodilo na Summit G7 - zkrátka je nejvyšší čas, abychom začali znovu přemýšlet, oč nám vlastně jde? O co usilujeme? Čeho chceme dosáhnout v oblasti zdraví? - to je jedna věc. Druhá věc je, že jsou tu ještě větší hrozby, které nad námi visí, a jedna z nich je právě klimatická změna.

To, co děláme tady v Praze, bude velmi významné pro celý svět. Jak už bylo řečeno, je naším úkolem se snažit tyto informace šířit - šířit povědomí a vyvodit náležité důsledky. Takže o tomhle bych chtěl mluvit a budu se snažit samozřejmě hovořit co nejkonzistněji. Možná, že tam budou nějaká místa, kde se budete cítit trochu ztraceni, ale já vám ukážu, jak to spolu souvisí.

zdraví a zdravotnická péče se od sebe velice liší

Dotkli jsme se několika témat. Je tady jedna věc, která nás všechny svedla dohromady - pokud bychom měli volit jen to jedno - prostý komentář, že zdraví a zdravotnická péče se od sebe velice liší. Ale někdy to trochu směšujeme - někdy nikoliv záměrně a někdy naopak s dobrým účelem, je prostě dobré to někdy smíchat dohromady. Já si myslím, že je důležité, abychom si uvědomili, v čem ten rozdíl spočívá. A myslím si, že když jsme začali plánovat tento kongres, tak právě jsem si zvolil tuto větu a také jsem tehdy říkal a je to citát, že "zdraví nezná hranic". Infekční zdraví - pokud tedy vznikne virus nebo existuje virus, který cestuje po světě, jak by měl svět na to reagovat? A to skutečně dnes máme - vidíme, že zdraví nezná hranic. Tohle je velice tedy hustý slide, na kterém se najde celá řada věcí - jsou tu věci, které děláme záměrně, a potom tady máme něco, co by mohlo znamenat "zdraví a péče pro 21. století a dál - jedna Země, jedno zdraví".

Světová zdravotnická organizace (WHO)

One Earth, One Health

Tady to už v předchozích prezentacích zaznělo velmi hezky - hovoří se o tom, co se snaží dělat WHO, existuje několik platforem, které v podstatě už řekly i věci, které mnoha lidem zní velmi nepříjemně. Před 70 lety vznikla organizace, která je možná poměrně zvláštní, možná nejzvláštnější - kdyby záleželo na mně, já bych celou tuto organizaci rozpustil a prodal bych ji tomu, kdo dá nejvíc a vytvořil bych něco, co by byla skutečná Světová zdravotní organizace - něco, co skutečně lidi svádí dohromady a co vlastně vede opravdu ke zlepšování zdraví lidí a nikoliv ke zvyšování profitu. Bylo by zapotřebí tam vyzdvihnout i jiné aspekty - dát více moci jednotlivcům a propůjčit zdravotní péči takové rozměry, které nemohou být zdokumentovány v tom, co jsou například ty randomizované studie - to jsou prostě jenom určité aspekty.

Ájurvédská medicína

Zase to uvedu do kontextu s něčím jiným, což jsou příznaky a věda týkající se dobrého zdraví, dobré pohody - čili, kdy se podíváme kolem světa, vidíme, že nakonec jsou to indické vědy, které nejlépe popisují zdraví a pocit pohody. Pokud někdo věci bere skutečně vážně, pak prostě si vezme lekce z toho, co je staletími ověřeno. Potom k tomu může být ještě preciznost a přes preciznost ve zdravotnické péči - jak u těchto starých indických věd můžeme hledat a nalézt budoucí zdravotní systémy, a to nejenom zdravotně - systémy zdravotní péče, ale také výzkum a školství. Je to cesta, ale já bych velmi zval, já bych tedy velmi apelovat na lidi, kteří se podílejí na těchto iniciativách, aby skutečně naslouchali, aby v podstatě naslouchali těm lidem, kteří se zabývají ájurvédskou medicínou. Konkrétně je to Kerala. To jsou lidé, kteří samozřejmě se nesoustředí na jednu jedinou disciplínu, ale vědí, že musí jít na napříč disciplínami.

Evropská ajurvédská asociace je velmi významná v tom, že skutečně se snažila propojit všechny lidi, kteří jsou činní v oblasti ájurvédské medicíny, dohromady. A je to velice důležité směřování.

Chtěl bych také poděkovat parlamentním skupinám a také vědeckým asociacím z Indie, protože víme, že to je jediná organizace, která existuje v parlamentním prostředí, která se tímto zabývá. Jediná tedy na světě. Jim se například podařilo dosáhnout toho, že se britští a indičtí lékaři více zabývají důsledky dlouhého covidu.

Víme, že také existuje universita ve Florencii, víme, že Florencie je opravdu vědeckým a vzdělaneckým centrem. A dále potom je to lékařská univerzita v Grazu, pak je to na severovýchodě Indie.

Zkrátka je nejvyšší čas, abychom spojili síly a abychom vysvětlili všem lidem na světě, že skutečně zdraví hranice nezná. Je důležité deklarovat ájurvédu tak, abychom ji mohli optimalizovat a rozšířit.

Co se týká precizní medicíny, chtěl bych hovořit o nejrůznějších aspektech - Proč Platforma, ta kterou teď dáváme dohromady v Praze, je nezbytným krokem kupředu? Bez ní bychom toho mnoho nedokázali.

Chtěl bych poděkovat svým spolupracovníkům - právě doktoru Valdisu Piragsovi, který byl nesmírně nápomocný, který mě seznámil a pomohl navázat kontakty v Lotyšsku. Lotyšsko, jak tady bylo řečeno, je vlastně jedinou zemí v Evropě, která dokázala přeložit řadu ájurvédských textů.

Chtěl bych také poděkovat týmu z Banaras Hindu University, je to profesor Pandid Madan, kteří působí v ájurvédské síti, kterému pomáhá řada spolupracovníků ve výukové činnosti.

Chci také zdůraznit, že podobné organizace - v rámci ministerstva existují lidé, kteří budou tuto Platformu podporovat a budou pomáhat se školením ošetřovatelů, lékařů. Na nás potom bude úkol, abychom tyto lidi dali dohromady.

13. Evropský kongres pro integrativní medicínu

Chtěl bych také poděkovat 13. Evropskému kongresu pro integrativní medicínu - tam skutečně zazněla ozvěna toho, co cítíme a myslíme si my.

Myslím si, že tohle všechno směřuje k dialogu a to je velmi důležité. Je čas, kdy poznámky, že nechceme, aby se naše snaha vypařila, že budeme tvrdě bojovat za to, aby se to spojení mezi námi udrželo. Prostě my musíme zformulovat a udržet mandát do budoucna pro příští generaci fyziologie, pro zdravý životní styl.

Tohle je vlastně publikace, která byla napsána a vydána v roce 2019 a ukazuje se tady, že to všechno je vlastně napojeno na asociaci university v Grazu v Rakousku a také ve Francii INSERM a spolupracuji také s Institutem medicíny v Dillí. Tam se pracuje i s lidmi, kteří se zabývají jógou. Už od 19. století se ví, že určitou medikací a jógou je možné ovlivnit průběh elektrických drah mozku. Takže jsme ve spojitosti s universitou Dillí a snažíme se vysvětlit, co stojí v pozadí za tou nejlépe osvědčenou praxí v západním světě.

Začíná být nesmírně důležité, abychom to vše postavili na vědeckých základech, abychom definovali vědecké disciplíny, které nepředstavují pouze léčbu, že tam možná bude i něco nového a že se také zaměříme na prevenci chorob. A potom jsou tu dvě věci - řešit věci - jednak to je pomoc zdraví neboli taky podpora zdraví a jednak je to udržování zdraví. Je důležité, abychom se právě takto setkávali, scházeli a abychom lidem pomáhali porozumět významu těchto termínů.

Grégory Ninot

Ještě bych rád vyzdvihl práci pana Grégoryho Ninota z Montpelliere, který pomáhal - který se zabýval záležitostmi, které nejsou farmakologickými intervencemi. On právě říká, že je zapotřebí novým způsobem reagovat na situaci zdraví celkové světové populace, je nutný transdisciplinární přístup a je nutné se obrátit i na disciplíny, kde se tradiční moderní medicína cítí poněkud nesvá. Právě na universitě v Montpellier jsou odhodlaní tuto naši práci podporovat, dokonce nabízí stáže a je to možná jediná lékařská fakulta v Evropě, která toto nabízí. Čili je velmi povzbuzující ale opět zdůrazňuji, že je nutné, aby tito lidé byli navzájem v kontaktu. A to je naším úkolem.

Toto je zobrazení toho, o čem mluvil Valdis ve svém příspěvku - vidíte, že právě Valdis dokázal tady pohovořit o těch jemných vláknech, která všechno propojují. A tahle citlivost tady vlastně byla vždycky, ale ne jenom v poslední době, ale po tisíce let. A tady je to logicky zobrazeno zleva doprava. Vidíme, že moderní medicína to chápe trochu jinak, ale myslím si, že už nazrál čas, abychom to propojili a abychom se podívali, zda skutečně existují určité aspekty té subtilní energie, která prochází tělem a co je možné ještě tedy si lépe vysvětlit.

Herbert Fröhlich

Samozřejmě, že dnes jsou všichni pracovníci ve zdravotnictví nesmírně vytížení a unavení. Je hodně lidi, kteří cítí, že prostě ta věda - věda, která podpírá nebo která je v pozadí lékařské praxe, je příliš vzdálená. V podstatě vždy - Herbert Fröhlich řekl, že v podstatě mnohdy při snaze pochopit, k čemu skutečně dochází, prokazujeme určitou ignoranci, tady jsou určité koridory, ale ne vždycky víme, kdo je ten, kdo poskytuje informace, skrz koho přicházejí a komu jsou určeny. Tohle věděl Herbert Fröhlich už koncem šedesátých let. Byl to fyzik. Myslím si, že Valdis tohle ocení, protože on byl původně také fyzik nebo tedy studoval fyziku. Fröhlich vlastně navrhl teorii - vytvořil teorii - jedná se vlastně o jakési trubky nebo jakési kanály, které procházejí celým tělem a Fröhlich právě na toto upozornil. On byl původem Němec, ale nakonec žil v Anglii, v Británii. Když určitá organizace nedokáže vidět tato spojení a bohatství těch spojení, které je potřeba všechna prozkoumat, pak se těžko dá co dělat. A v podstatě cestoval po celé Evropě ještě v době, kdy tedy Anglie nemluvila o brexitu a mohli Britové nebo Angličané cestovat po celé Evropě. On tu Evropu skutečně procestoval a společně s Kremerem publikoval "Koherentní excitace v biologických systémech". Biologická koherence nebo koherence, to je něco, o čem se teď mluví hodně. Pak se mluvilo také o farmakoelektrodynamice a tak dále. Tohle všechno jsou oblasti, které by mohly v budoucnu přinést odpovědi na řadu otázek.

Tohle je úžasná kniha, kterou napsal člověk českého původu, Jiří Pokorný, a já doufám, že když si to přečtete, že vás to možná povzbudí k tomu, abyste se snažili za tou medicínou budoucnosti nalézt trošku více vědy.

Jesperův komentář byl také velmi důležitý, když hovořil o tom, k čemu dochází, když se scházíme tak, jak jsme se sešli my, a jak ta energie pak může vymizet. Tohle je vlastně recenze, která byla napsána v roce 2009 Antoniem Morandim a je to několik výňatků. Schůze v roce 2009 se týkala vědomí života. To bylo v době, kdy jsme dokonce neměli nejmenší ponětí o tom, že bychom hovořili o nějakém trvale udržitelném rozvoji.

Antonio Morandi

Antonio Morandi, který byl vědec - studoval ve Florencii, pak si dělal doktorát v neurologii a potom hovořil právě tedy o těch aspektech, o kterých tedy jsem se už zmínil - ale říkal, že vlastně nikdy si nikdo nepoložil otázku po smyslu života a uvědomění a začal hledat - že tedy on si to neuvědomil, ale začal hledat a našel nakonec odpověď na své otázky v ájurvédě. Jak pravil, v ájurvédě existují právě koncepty vědomí prostředí, okolí a zdraví, které jsou velmi jemně propojeny a jejich vzájemná závislost definuje smysl života.

Kongres byl organizován ve čtyřech sekcích: jednak tvar nebo forma reality, forma prostředí, forma stravy a forma zdraví. Samozřejmě, my zde hovoříme a navazujeme na vědomosti, které jsou staré celá tisíciletí.

Tohle je Brian Josephson - to je opravdu skvělý člověk. On se zaměřoval právě na určité jemnější aspekty fyziky a on vlastně zjistil, že díky porozumění biologie je schopen odhalit fyziku a že zkrátka věci obou těchto vědeckých disciplín se musí spojit, aby dokázaly odhalit celou řadu věcí. Realita je příliš složitá, aby jí bylo možné nějak snadno formulovat a tohle říkal právě Brian.

Jak přicházíme do časů, které - kdy scénáře, které jsme viděli za poslední dva roky se realizují - a bude toho určitě v budoucnu více - a tohle vlastně představuje tu složitost, kterou jsme si nedokázali představit. A jak je velmi těžké tohle vše vtěsnat do nějakých jednoduchých formulek.

spojitost mezi znečištěním ovzduší a covid-19 v Anglii

Vidíte tady například spojitost mezi znečištěním ovzduší a covid-19 v Anglii. Jaká tady byla korelace - korelace s ozonem a kyslíkem s NO. Hozená rukavice je, abychom to správně interpretovali a aby západní zájmy neunesly něco, co by se takto unést snadno dalo a užít tedy pro své vlastní cíle. Toto spojení mezi znečištěním ovzduší a covid-19 se ukázalo i v Itálii - tam jsme měli totéž. Je tady jasná souvislost mezi úmrtností na covid-19 a znečištění ovzduší.

Další příklad, který ukazuje, jak je realita komplikovaná, další scénář po očkování - jak najednou došlo k prudkému nárůstu SARS-CoV-2, přitom byli to lidé, byla to tedy diagnóza mezi lidmi, kteří byli vystaveni nákaze, kteří mnozí prodělali nemoc. Zkrátka jsme lidské bytosti a prostě jsme schopni všeho toho, čeho lidé schopni jsou.

Tohle je ještě jeden citát: "Myslete na kontinuitu, na udržitelnost a myslete na bezhraničnost". V této oblasti se na špici dostala živočišná výroba v Indii, která propojuje zdraví zvířat, lidské zdraví a zdraví životního prostředí. Tohle je něco, co je vlastně velmi oceňováno podle strategických cílů udržitelného rozvoje.

Příklad ze Singapuru

A tady ještě jsou tři věci, které jdou přes úroveň vlád a národů - tady je článek v časopisu Lancet, kde se hovoří o zdravotním systému v Singapuru, o hlavních charakteristikách, o hlavních výzvách a posunech. Singapur si stanovil, že musí překročit hranice ve třech oblastech: jednak je to, že zdravotní péče se musí přesunout blíže ke zdraví - už jsme o tom mluvili, že zdraví a zdravotní péče není totéž - další hranice, kterou je nutné překročit: z nemocnice do komunity tak, aby celá komunita, celé společenství bylo zdravější - a tam samozřejmě je celá řada variací, jsou lidé, kteří mají jakési inženýrské představy, ale tou cestou se ubírat nechceme, a dále, kde chceme překročit hranice, to je: z kvality k hodnotě. Pokud má někdo prolapsi L3, L4 pak můžeme samozřejmě tu jeho situaci napravit, ale otázka je, jestli bude opravdu zdravější? Čili opakuji to vše vlastně podporuje to, co jsem říkal: že zdraví a zdravotní péče nejsou totéž.

Josef Zezulka - filosofie života

Josef Zezulka - filosofie života

Ještě jedna inspirace, která přichází z České republiky: Toto je pán, který byl velice důležitý, myslím, že to byla osoba, která Tomášovi a dalším v Praze vnukl odvahu dělat to, co dělají dnes, odvahu o tom, o čem budeme hovořit teď tři dny. A jeho komentář je: Základní smysl našeho života je být kladnou složkou Tvůrčího díla a pokud zlepšíme cokoliv, co se týká ostatních, pak zlepšíme i to, co je naše. A to je právě něco, co nás vede k tomu hlavnímu problému, protože je celá řada věcí, na nichž se prokázalo selhání zdravotního systému. Chtěl bych jenom trochu hovořit o posunu - posunu, který bychom měli začít pozorovat ve společnosti. Tento posun by měl proběhnout od přidané materiální hodnoty k přidané nemateriální hodnotě - nehmotné hodnotě. Zatím jsme se neučili takovýto posun změřit. Samozřejmě, že ekonomové, kteří řídí národní politiku, se musí naučit tomu rozumět. Ale oni se to naučí, prostě už je lidská nátura, že se věci učíme, a bude nutné, abychom se znovu pokusili formulovat filosofii života. A z toho může pro nás vyplynout celá řada poučení. Je možné, že tady bude právě ta jedna věta: Horizonty poznání - a my si musíme uvědomit, kde, jak a proč omezeni jsme. Tohle je knížka, kterou vám Tomáš může poskytnout: Bytí - Existence. Samozřejmě, že mnohdy míváme omezené prostředky a někdy nemáme dost porozumění pro to, co je hodně veliké nebo hodně malé. A potom také nedostatek transparentnosti v politice - a to je problém, který se nás dotýká všech.

Nagarjuna - filosofie "prázdnoty"

Nagarjuna - filosofie prázdnoty

Existují lekce někde jinde? Já se rád vždycky dívám na tento slide - to je Nagarjuna, což je vlastně filosofie "prázdnoty". Je tady řečeno že v "prázdnotě" je vždycky určitá možnost - je to úplně jednoduchá myšlenka - nic není možné, když je nemožná "prázdnota". Z toho vyplynulo - Nagarjuna nám poskytla 15 indikátorů zdraví - je to tady zprava - vpravo, je to v sanskrtu. Jsou tady interpretace Nagarjuny pomocí moderní fyziologie. Myslím si, že tohle je něco, co může každý jednotlivec pro sebe použít - čili si odpovědět na otázku, jestli se cítí dobře - to znamená: Cítíte se dobře? Máte ve správnou chvíli chuť na jídlo? Trávíte dobře? Dokážete dobře a včas vylučovat? Spíte dobře? a tak dále. A když se ráno vzbudíte, jak se cítíte? - to jsou jednoduché indikátory, ukazatele zdraví, které byly prověřeny tisíci let a stále jsou platné. A tohle jsou lekce nebo poučení pro nás pro všechny - máme tady tato poučení - je to zase tedy komplikovaný sanskrt, ale zase je to převedeno do moderní biologie a do jazyka, který nám to pomáhá pochopit - takže jsou to imunitní koreláty výsledku Covid 19. Já se tady na chvilinku zastavím, abych řekl: získali jsme něco navíc k Nagarjuně k těm 15 indikátorům zdraví? Možná ano, možná ne, ale možná, že i to, co nám Nagarjuna dala, je platné i tak a že to takhle může ještě zůstat. Tohle jsou určité pravdy, které jsme pozapomněli a zapomněli jsme, že pravdy, i když jsou staré, zůstávají pravdami. Tady dole jsou určitá poučení, která zahrnují tuto pravdu. Komplexita se nikterak neliší od elegance, kterou se vyznačuje kombinatorní matematika. Pokud rozumíte kombinatorice a pokud víte, jak manipulovat těmi maticemi - tohle prostě v ájurvédské logice existuje - takže tohle je opravdu velice starý koncept panchabhoutikam - všechno to, co je zdravé je něco, co je dobrého. A tady máte 5 gunas - je to možné rozdělit do dóš, a tohle může velice šikovně manipulovat lidskou fyziologii. Může to znít trochu divně, ale já vám ještě chci ukázat několik příkladů lidí, praktiků - jak dokážou užít a využít výsledků na zdraví, aniž by se uchýlili k jakémukoliv zásahu, zákroku, o kterém mluví Nanbdží. Čili jak manipulovat fyziologie a jak používat jednotlivé a jednoduché atributy chuti a vzájemné interakce mezi těmi pěti gunas a doshami. Pokud bychom šli do světa jógy, tam se dokážou ještě úžasnější věci. Oba systémy se navzájem překrývají.

Budoucnost

Budoucnost

Co z toho pro nás pro všechny vyplývá do budoucna? Snažím se "postavit na špičky, abych lépe viděl", ale v 21. století jako by už nebyli žádní pacienti - všichni jsme doktoři. Je naší povinností, abychom se naučili sobě rozumět a abychom všichni měli moc se uzdravit, být zdravý. A to je právě to důležité - dát lidem moc, je důležité nám ukázat, kde je nebezpečí. Samozřejmě, že je mnoho lidí, kteří jsou negramotní - i mezi lékaři existuje negramotnost. Tady vidíte link na zdravotní parlament - je to tedy Evropský parlament, samozřejmě, a tady je znázorněno, jak jednotlivé koncepty, jak jsou například - kde prostě je možné nahradit mnohdy slovo "border", tedy hranice, nahradit slovem "zdraví". Pokud by záleželo na nich, potom dokonalé zdraví, ke kterému všichni směřujeme a všichni o něj usilujeme, bude spatřováno jako přeshraniční hrozba. Toto jsou lidé, kteří se podílí na tomto dokumentu. My je známe, víme, kdo jsou, a víme, o co jim v parlamentu jde. Je to nešťastné, že není možné nějakým způsobem tyto lidi zaangažovat do poněkud zdravější diskuze. Pokud se podíváme na světové názory, které někdy jsou někdy vyznávány, světonázory, potom vidíme, že vlastně světonázor je omezený horizontem poznání - a vždycky to takhle bude, protože společnost, to je také naše historie a všichni jsme formováni svým jazykem, svou kulturou, takže samozřejmě všichni máme svou perspektivu. Pro lidi, kteří jsou usazeni v nějaké kultuře, například v indické kultuře, pro ně je to naprosto zřejmé, protože oni v ní vždycky byli.

Strava jako lék

Strava jako lék

Tohle je Taittirya Upanishad, je to velice detailní prezentace teorie, že strava je vlastně lék. Je to velmi stará historie. Pokud by tohle bylo ponecháno jenom současnému uvažování, viděli bychom mírnou změnu v tomto uvažování, uvažování by bylo... ještě prosím ten slide, opakuji - a jsme trošku drzí... My jsme vycházeli z toho, že medicína je potrava a potrava je vlastně lék, ale my jsme přešli k tomu, že vlastně dnes jsou lékem tablety a pilulky a že jsou to tedy vakcíny a tak dále, ale to je samozřejmě velmi nebezpečné. Argument potom je, že tedy vakcína je lék a obráceně: medicína je vakcína a medicína je potravou. A skutečně jsou lidé, kteří by z toho dokázali vyrobit i to, že prostě vakcína je vlastně strava a že vakcína je Bůh a že kdyby nebylo vakcíny, tak bychom neměli žádný - nebylo by života. Takže tohle je tedy určitá oblast, kterou se snažíme nějakým způsobem osvětlit. Samozřejmě, že bude velký odpor. Je celá řada lidí, kteří uvažují jiným způsobem - a tady je například ukázáno, co se stalo v OSN - je 670. Valné shromáždění OSN v září letošního roku a vlastně bude se hovořit o druhém volebním termínu a bude se hovořit o prevenci ve všech jejích aspektech. Jde o to, abychom si tohle uvědomili, nikoliv pouze tedy v OSN ve Spojených státech, v New Yorku, ale také v Evropské unii. Tohle je dokument, který se objevil na stránkách EU, ale oni potom část z toho odstranili, ale je to v podstatě obecné uvažování, které v Evropě převládá. Ve hře jsou síly, které se vždycky budou snažit destabilizovat z těch či oněch důvodů, protože chtějí vždycky představit nějakou jinou perspektivu. Samozřejmě, že mají na to právo.

Tohle je z Gasteinu v Rakousku, bylo to Evropské zdravotní fórum -téma bylo: "Tanec se slony, nová partnerství pro zdraví v demokracii". V letošním roce se má trochu změnit perspektiva, bude se hovořit o "pozdvihnutí z popela". Je to velice zajímavý a důležitý dialog a je důležité, aby pokračoval. Lze ještě říci, že náklady na zdravotní péči globálně velmi rostou. Tohle jsou statistiky OECD - vidíte průměr OECD a vidíte, že v podstatě v Spojených státech bylo zapotřebí, aby se zaměřili trochu jiným směrem, i když to asi nebude respektováno - toto doporučení.

Pandemie

pacienti v nemocnicích s covidem

Samozřejmě máme tady zkušenost pandemie. Pokud se chcete dozvědět více, samozřejmě můžete navštívit webové stránky, kde získáte spoustu informací, ale samozřejmě, že někdy je to poněkud tendenční. Jisté je že každý národ, každá země na světě, ať již v rozvinutém světě nebo rozvojovém světě se obávají toho, jaké důsledky může mít demografický rozvoj, klimatický a tak dále. A co se týká rozvojových zemí, potom tedy vidíte, jak to tam vypadá -jsou tam ekonomičtí migranti, kteří odcházejí do měst a kteří potom by se rádi vrátili zpátky. Tady zase jsou různé rysy, které vykazují pacienti v nemocnicích s covidem, jaké jsou tedy další komorbidity - a vidíte, že mnozí pacienti v podstatě jsou ve velmi urgentním stavu, nikoliv kvůli viru, ale i v důsledku klimatické změny a těch dopadů na zdraví, které z nich vyplývají - je to diabetes, jsou to astmatické choroby a další. Tedy to jsou lidé, kteří dostali virus, byli nemocní a kteří samozřejmě měli celou řadu dalších komorbidit. Tohle je jedna z nejelegantnějších studií, které kdy byly udělány, je to vlastně - jsou to výsledky pitvy a analýza výsledku pitvy zase těchto 20 tisíc pacientů. Takovéto poznatky nám umožní samozřejmě hlubokou analýzu, která by nám mohla pomoci do budoucna vyvodit z toho lekci.

Chtěl bych ještě zmínit tuto studii, je to vlastně studie už z roku 2004 od Wima Timense a je to o distribuci určitých proteinů, které se nalézají prakticky v každé buňce našeho těla. Víme, že tohle může ukázat poukázat na nemoc, je to velice komplikovaný systém, ale poukazuje to na určité velmi závažné komplikace, které mohou vzniknout následkem virální nákazy. Jsou to například ty buňky, které obklopují mikrocévy, jsou tady různé komplikace u pacientů s hypertenzí, s diabetem a tak dále. Tady vidíte tři různé imunitní odezvy, jak se pacienti liší, vidíme velmi jasná data o tom, že 7. a 8. dne je možné očekávat hypersenzitivní odezvu, ale zase z toho nedokážeme vyvodit, jak tyto lidi léčit. V Indii vidíme, že se využívá spousta informací z jejich tradiční medicíny - například sběr různých bylin - jak je možné v určitý den, třeba 3. den po rozvinutí choroby, rozvinutí symptomů, využít určitých bylinek, jak je možné využít eventuálního počasí, které v dané chvíli panuje a tak dále. Ale to poškození, které pozorujeme nejenom u lidí s covidem, ale kteří už covid překonali a kde u nich problémy přetrvávají, jsou tedy určití jedinci, kteří mají protilátky, cytokiny a potom se snažíme tedy z toho vyvodit, co bychom mohli těm lidem nabídnout, abychom zlepšili jejich kondici.

Kerala - živá laboratoř

Kerala - živá laboratoř

Takže já ještě něco řeknu o státu Kerala - víme, že tady je velmi husté osídlení, všichni víme, že planeta je přelidněná a že s tím budeme muset něco dělat. Tady vidíte Keralu, což je maličký stát, někteří z vás tam možná byli, celková rozloha je 38 863 km², v podstatě vidíte, že má skoro 36 milionů obyvatel. Někteří lidé cítí, že prostě je to opravdu velmi přelidněné. Uvidíte tohle, je to tedy těch 38 km², a v podstatě bylo by to že kdyby rozloha Spojených států byla osídlena stejně hustě jako Kerala, potom by tam mohlo žít 9,6 miliardy obyvatel. Samozřejmě v Kerale problémy s covidem - jaká je vlastně sociologická situace tohoto státu a co z toho, jak si tam vedou, je možné vytěžit jako poučení? Jsou to velmi chudí lidé, ale právě jsou to lidé, kteří tento stát drží dohromady. Oni mají samozřejmě velmi zkreslenou představu o tom, co lidé - jak vlastně vypadá svět, jak tedy vypadá celkově svět, ale řada věcí už se podařila vysvětlit. Je na to tedy vyčleněna určitá částka v rozpočtu státu Kerala. Tady vidíte, pro všechny ty, které zajímá trvale udržitelný rozvoj, z toho lze něco vyvodit. Vidíte například, jak se prudce navýšil rozpočet na trvale udržitelný rozvoj, potažmo spíše na sanitační a další zdravotnická opatření.

20 největších společností, které se podílí na výzkumu a vývoje ve farmacii

Podívejme se na jinou populaci. Tohle je 20 největších společností, které se podílí na výzkumu a vývoje ve farmacii - nejvýznamnější společnosti na základě investic, které věnovali na rozvoj. Vidíme, že v podstatě žádná z těchto společností nedokázala nabídnout něco, co by skutečně celosvětově napomohlo. Rozpočet na zdraví Indii je asi - kdyby tedy Spojené státy věnovali tolikéž, tak by to bylo 9,9 miliardy dolarů. To je pro 1,3 miliardy lidí. A tohle je vlastně celý rozpočet, který pro ně, je to prostě méně, než je rozpočet na výzkum a vývoj těch, což jsou tedy ty společnosti z tohoto seznamu. Dělá to Indie dobře, anebo je hodně daleko od toho, co potřebuje? Já si myslím, že Indie si vede dobře. Indie by měla dále prosazovat iniciativy, o kterých mluví i v rámci WHO.

Co je důležité, ta nejdůležitější zpráva z toho vlastně je, že zdravotnictví není zdraví. Pokud budete sledovat určité věci - v podstatě dalo by se velmi snadno komunikovat tuto zásadní filosofii do členských států WHO.

Tady zase vidíte ty nejvýznamnější produkty na světě, uvažuje se tedy, že v roce 2024 jejich prodej bude nejvyšší. Pokud to srovnáme se situací v Indii - tohle je zase tedy zase v Karnátaku, a dole vidíte link. Tady se prostě léčí případy rakoviny ájurvédskými recepty, ajurvédskými komponenty. Myslím si, že tohle je lekce, kterou se celý svět může naučit nebo odvodit si sám pro sebe. Tady vidíte nejrůznější knihy, které byly na toto téma napsány a mnoho z těchto knih vlastně zabíhá i do jiných disciplín, například lesnictví a tak dále.

Já si myslím, že naše Platforma může a musí být využita právě proto, aby podobné myšlenky šířila. Existuje zhruba 300 tisíc složek nebo tedy receptů, základy jsou tady předvedeny na několika příkladech - mnohdy vychází to z textů, které vznikly před tisíci lety. Například tohle je škrobovitá látka, která je derivována z Tinospora cordifolia, je to látka, která byla posléze použitá pro profylaxi u zhruba 8 tisíc policistů ze zásahových jednotek. Vidíte, že právě tato Tinospora cordifolia vlastně může poskytnout ještě další přínos, kromě toho, proč vlastně byla zkoumána původně. A takových rostlin je celá řada dalších na celém světě. První studie, která byla publikována v ájurvédickém žurnále integrativní medicíny, je právě zaměřena na škrob, který je obsažen v této rostlině, protože škrob je považován za velmi důležitou substanci. Jaká je pravda? Pravda je, že v kvalitě a kvantitě škrobu není velká variace, ale přesto je důležité dát pozornost sezónám a profesor Rajes Dabur udělal velmi hezkou analýzu, kde si klade otázku, co jsou to za chemické substance, které vznikají při pěstování těchto stromů, těchto rostlin. Zaměřuje se na interakci rostlin a klimatu, vytváří profil. Velmi zajímavé je právě na této skvělé analýze, že odráží určité komentáře, které se objevují už v ájurvédických textech. Chtěl bych říci, že takovéto takzvané anekdoty nebo krátké a zajímavé příběhy lze nalézt na mnoha místech. Je jich prostě mnoho a existuje spousta podobných studií, které vlastně překládají nebo zprostředkovávají tuto pradávnou znalost, která prostě přežívá. Myslím si, že je celá řada věcí, které musíme začít brát vážně. Tady vidíte, že ta analýza skutečně je velmi hezky udělaná, s píkovými hodnotami a veškerou kvantifikací. Takže snažme se odstranit, to co brání rozšíření těchto vědomostí obecně a pomozme lidem, aby tomu lépe rozuměli.

Si-ni-tang

Tohle zase je odvar, který se dělá z receptu vyrobeného podle čínských předpisů. Tato studie ukazuje, co se stane, když vezmeme polyherbální formulím, co se stane, když zkombinujeme různé rostliny, různé byliny, jak interreagují. Například mezi těmito bylinami je 1x nebo je tady jeden komponent, který je velmi toxický, a přesto nakonec působí pozitivně. Takže je možná dobré se zaměřit na takovéto analýzy. Chtěl bych jenom říci, že tvůrčí princip by měl být - co víme, co známe a co již v textech bylo popsáno - měli bychom tomu naslouchat, měli bychom naslouchat praktikům.

Ještě bych rád ukázal jeden případ, který byl prezentován snad před čtyřmi nebo šesti týdny. Byl to člověk, který měl vertikálních disprolapsii. Jak to bylo léčeno? Velmi jednoduchými formulemi - je to ricinový olej, a potom vitex negundo. Je to Katigraha Sindhuvara eranda taila. Ten člověk má teď v podstatě úplně normální stav, to znamená, že bylo mu uleveno od bolesti. Myslím si, že takovýto případů bychom našli celou řadu. Čili je možné v podstatě nějakým - existují rostliny nebo suroviny, které je nutné nějakým způsobem rafinovat. Indie má to štěstí, že má opravdu velmi rozsáhlou databázi léčivých rostlin. Ještě ukážu jeden lék, je to velice komplikovaný lék, tady vidíte jenom několik chemických substancí, které se tam používají.

Závěr

Chtěl bych skončit tím, že řeknu, že existuje mnoho oblastí, kde bychom měli pochopit, že máme mezery a že také existuje příležitost ke spolupráci a znovu doufám, že Platforma, která tady vznikla, bude jedním z důležitých zdrojů, jak bude možné propojit lidi na světě. Velice vám děkuji za trpělivost a za to, že jste vyslechli, co jsem vám chtěl říci. Děkuji, Tomáši a děkuji celému týmu v Praze. Těšíme se na to, že - a jsme samozřejmě připraveni pomáhat všemožným způsobem k udržení a rozšíření této Platformy tak, abychom do ní zahrnuli co nejvíce zemí, co nejvíce hráčů z celého světa, protože to bude velice důležité pro nás pro všechny. Ještě předtím, než skončím, chtěl bych poděkovat hlavnímu městu Praha za to, že se ujalo hostitelství této konference a samozřejmě děkujeme a slibujeme, že budou ještě velmi zajímavé příspěvky, které vás určitě zaujmou. Děkuji.


Zde můžete shlédnout všechny záznamy z Mezinárodního kongresu zdraví 2021 Praha 10. - 12. 9. 2021.


Prof. Dr. Madan Thangavelu

Prof. Madan je genomovým biologem s neobyčejně rozmanitou akademickou působností a řadou výzkumných zájmů. Narodil se v roce 1959 ve městě Trivandrum indického svazového státu Kerala. Před studiem na Cambridge studoval na Haryana Agricultural University ve městě Hisar v severoindickém státě Haryana, kde získal bakalářský titul v oboru zemědělství a magisterský titul v oboru genetiky a šlechtění rostlin. Coby stipendista nadace Inlaks Foundation (1982 Trinity Hall, Cambridge) získal doktorát Ph.D. v oboru molekulární genetiky na téma geny proteinových aktinů cytoskeletu na někdejším Plant Breeding Institute v Trumpingtonu. Tato studie poskytla první důkazy rozsáhlé exprese genů tkání/pletiva velmi početné genové rodiny aktinových genů u rostlin. Jeho postdoktorandský výzkum zahrnuje oblasti genomiky rostlin, hub, bakterií a rakoviny u lidí. Těžištěm zájmu jeho současného výzkumu je vývoj technik pro genomovou analýzu jednotlivých molekul DNA a buněk. Následně po získání Ph.D. v oboru molekulární genetiky na Cambridgeské univerzitě působil na akademických postech coby výzkumný vědecký pracovník na Oddělení onkologie Univerzity v Cambridge (Department of Oncology, University of Cambridge), Lékařské výzkumné radě jednotky buněčné onkologie, Cambridge (Medical Research Council Cancer Cell Unit, Cambridge) a jako výzkumný vědecký pracovník/stážista nadace Leverhulme Lékařské výzkumné rady Laboratoře molekulární biologie, Cambridge (Medical Research Council Laboratory of Molecular Biology, Cambridge).

Jako výzkumný vědecký pracovník nadace Leverhulme Foundation (1999) v MRC laboratoři molekulární biologie (MRC-Laboratory of Molecular Biology MRC-LMB), v Lékařské výzkumné radě jednotky buněčné onkologie a oddělení onkologie Univerzity v Cambridge (Medical Research Council - Cancer Cell Unit and Department of Oncology, University of Cambridge) vyvinul nové metody a postupy u jednotlivých buněk a molekul DNA pro analýzu genomů, dynamiku genomů a genomových variací. Je objevitelem Molecular Copy Counting technique – techniky s vysokou rozlišovací schopností a citlivostí pro popis genomických variací na úrovni jednotlivých buněk a jednotlivých molekul DNA. Tyto techniky poskytují mimořádný vhled do vysoce tvárné povahy jaderných a mitochondriálních genomů a epigenomů a novátorských metod mapování a popisu dynamiky změn DNA u standardních pochodů, jako je stárnutí a u lidských nemocí včetně rakoviny, kardiovaskulárních nemocí, metabolických nemocí a řady dědičných nemocí. Tyto techniky rovněž poukazují na pochybnosti v biologických vědách, což vyvolává poptávku po alternativních přístupech při posuzování lidského zdraví a nemoci, zvláště u velmi složitě zvládnutelných oblastí jako jsou lidské stárnutí, psychosomatická onemocnění a komplexní nemoci, kde přímé metody nepřinášejí relevantní výsledky.

Je generálním tajemníkem, členem představenstva a vedoucím výzkumu Evropské asociace pro Ájurvédu (European Ayurveda Association http://www.euroayurveda.eu/euaa/executives/), a členem mezinárodního poradního orgánu AYU: Mezinárodního čtvrtletníku výzkumů v Ájurvédě (International Quarterly Journal of Research in Ayurveda Jamnagar, India (http://www.ayujournal.org/editorialboard.asp), dále je členem mezinárodní redakční rady AyuCaRe (International Editorial Advisory Board Member AyuCaRe – Journal of Ayurveda Case Reports, All India Institute of Ayurveda, New Delhi, India – https://aiia.gov.in/. Byl také členem správní rady výzkumného orgánu pro komplementární medicínu (Research Council for Complementary Medicine (UK). Je čestným hostujícím profesorem na TransDisciplinary University, Bangalore, India (tdu.edu.in/), Center for Functional Genomics & Bio-informatics (tdu.edu.in/genomics). Dále je členem Mind-Matter Unification Project of the Theory of Condensed Matter Group (Projekt sjednocení mysli a hmoty Skupiny pro teorii kondenzovaných látek) v Cavendish Laboratory, Cambridge, vedené profesorem Brianem Josephsonem.

Příspěvek Prof. Dr. Madana Thangavelu na videokongresu 20. 6. 2020:

Přepis příspěvku Prof. Dr. Madana Thangavelu:

Děkuji Tomáši, děkuji vám všem za toto opravdu vřelé přijetí a doufám, že na tomto kongresu budeme všichni společně, i když fyzicky to není možné.

Pandemie koronaviru (COVID-19)

Neobvyklá situace kolem pandemie COVIDu 19 odhalila naši zranitelnost a bezmoc našich zdravotních systémů. Tato situace nám velmi hezky ukázala, že jsou chvíle, kdy se prostě sejít nemůžeme.

Není to poprvé za uplynulých několik let, kdy máme podobný problém, kdy se objeví virová choroba, která kosí mnoho životů a ukazuje to také, do jaké míry může a musí být aktivován zdravotnický systém, veškeré kapacity, a potom vidíme, jak na tom jsme.

Je celá řada takovýchto virů, které ještě možná čekají někde v budoucnu, budou další pandemie.

Víme, jak vypadá situace ve Velké Británii. Předpokládá se, že je nejméně 16 dalších virových kmenů, které se mohou objevit. A samozřejmě že je to velmi znepokojivé.

Jak na to reagovat, jak z této situace vybřednout? Jak teď na to připravit naše zdravotnické systémy?

Příklad z indického státu Kerala

Malý stát Kerala v Indii může poskytnout takový příklad, kde ta odpověď je. Je to velmi lidnatý stát, je tam 37 milionů lidí, kteří žijí ve velmi stísněných podmínkách, a v podstatě to nepředstavuje ani 5 procent území Kanady. Čili samozřejmě si dovedeme představit, jak obrovské je tam nebezpečí, přijdete-li takováto pandemie. Přesto se jim podařilo tuto pandemii, respektive krizi koronaviru ustát a podařilo se jim totéž v loňském roce s nipah virem, což je ještě nebezpečnější virové onemocnění, a to vlastně si bereme jako určité poselství pro celý svět, že to může být vhodné doporučení z praxe, kterou lze uplatnit kdekoliv jinde na světě, a měli bychom začít v podstatě tyto lékařské postupy akceptovat i kdekoliv jinde na světě Musíme prostě naslouchat místním komunitám a být připraveni se od nich poučit.

Platforma 2020 Praha

Já proto chci využít této Platformy, která se rozvíjí tady v Praze – to je něco, co je důležité a je to platné nikoli pouze pro Evropu, ale pro celý svět, a je důležité, abychom pokračovali tímto směrem, abychom v podstatě se snažili vyzvat, aby všechny zdravotnické systémy byly zvídavé, zvědavé a snažily se poučit tak, aby se tato Platforma dokázala natolik rozšířit, aby zvládla i ty největší hozené rukavice, které na nás mohou čekat v budoucnu. Musíme ale zrychlit.

Rozvoj zdravotní péče

Chtěl bych říci, jaké je moje přání a jak já bych si přál, aby se systém zdravotní péče rozvíjel. A chci to prezentovat v kontextu Evropské unie a také trochu v širším kontextu.

Evropská unie je představena zde z hlediska zdraví a zdravotnictví. Velká část financování v podstatě padá do tohoto poslání.

Program Evropa pro zdraví

Evropa pro zdraví, je to tedy mise, která by měla začít v lednu příštího roku, je to šestileté období, je to tedy program pro akci Evropské unie. Doufám, že budete mít trochu času, abyste se na ty dokumenty, které jsou zde od 28. května přístupné, podívali.

Samozřejmě, že se tam hovoří také o krizi covidu. Předsedkyně Evropské komise, Ursula von der Leyenová, řekla tento zajímavý komentář: „Nic nás nezastaví v naší snaze zachránit životy.“ Tím nastiňuje vizi pro Evropu – Evropa by chtěla poskytnout model zdravotní péče pro zbytek světa, který bude velmi odlišný od toho, co je například dostupné za oceánem v Americe. Evropa by chtěla v podstatě poskytnout velice důležitý model pro zbytek světa.

Pokud se podíváme na objem peněz, který bude dostupný, není toho příliš mnoho. Tady vidíte tu sumu 10,3 bilionu euro, a tady vidíte, jak je to financování rozdělené. Ve srovnání se zdravotnickými rozpočty je to na těch 350 milionů lidí v Americe prostě velmi málo - na to, co je v Americe dostupné.

V tomto kontextu se představuje Platforma vyvíjející se v Praze, která oznamuje světu, kde chce být a kam směřuje.

Co je pro mě velkým zklamáním v tomto návrhu, který vzešel z Evropské unie, je určitý aspekt zdravotnictví – protože mluvíme o zdraví a nikoliv o zdravotní péči. Já jsem celý ten rozsáhlý dokument prostudoval, a to, co jsem tam našel jako určité poselství, je myslím tohle: Evropa stále ještě pokulhává v tom, jak by měla vnímat zdraví. V současné době vidí pouze přidanou hodnotu různých iniciativ. To znamená, že zdraví není stále ještě hodnoceno jako zdraví. Mělo by to být něco úplně jiného. Když jsem pročetl celý tento dokument, tak jsem to našel až úplně na konci dodatku. Tam se hovoří o komunikaci, obraně proti epidemiím, posílení prevence, zlepšení životního stylu, a tak dále. Vypadá to, že ta velká Evropská unie se stále ještě ostýchá hovořit o konceptu zdraví a o poskytování zdraví – což je něco, co by mělo být od zdravotní péče velmi odlišné.

Definice zdraví

Použil jsem frázi „infekční zdraví“ – bohužel, popisuje to stav, který vypadá tak trochu jako konflikt. Aspoň takhle to napadne hodně lidí, když hovoříte o zdraví.

Zdraví je vnímáno pouze jako něco, co je výsledkem zdravotní péče. Zdraví není chápáno jako nezávislá disciplína nebo něco nezávislého, co je každému z nás propůjčeno. Prostě my vycházíme z té zdravotní péče. V našem dnešním světě není zdravotnictví ničím jiným než komoditizací nemoci a zdraví je nazíráno jako něco, co ze zdravotní péče pochází. Je to tedy v protikladu s tím, co bychom popsali jako dobrý stav, nebo stav blaha, což je komoditizace zdraví. Já doufám, že právě takovéto věci, jako je tato Platforma v Praze, nám pomůže posunout ten narativ k určitým jiným aspektům zdraví.

Co by se stalo, kdyby zdraví bylo stejně infekční jako virus – neznalo by tedy hranice. To znamená, že by zdraví mohlo cestovat po světě, bylo by zkrátka bez hranic.

Toto poselství o zdraví nenachází úrodnou půdu napříč zeměmi světa. Jsou státy, kde se mluví pořád o tom, že zdraví je výsledkem toho, že vyléčíme nemoci. Myslím si, že bychom se měli naučit jiným způsobům, jak nahlížet na zdravotní péči a měli bychom zůstat otevřeni pojmu zdraví nebo narativu zdraví. A ti lidé, kteří se pořád stydí nebo mají problémy s tím to používat, tak pokuste se o to, protože je možné pokusit se vyvinout nové metody, jak vlastně provádět měření zdraví, audit zdraví, jak můžeme globalizovat měření, všichni chtějí něco měřit, prostě, zase je to ta komoditizace.

Co je zapotřebí udělat, aby zdravotní péče se stala novým způsobem, jak nahlížíme na zdraví? Je nějaký způsob, jak se k tomuhle přiblížit? Ano, zdá se, že je. Teď právě to začíná, už to začíná být akceptováno po celém světě – a jde to vlastně ruku v ruce s cíli udržitelného rozvoje. Čili, pokud se podíváme na všechny tyto cíle, určitě tady uvidíme i nový způsob nazírání na zdraví. Způsob, jak přeorganizovat nebo přeuspořádat ty velké byznysy, podívat se na zdraví trochu jiným způsobem. Děje se to? Vypadá to, že ten narativ začíná probíhat, je tomu tak v Evropě. Cíle udržitelného růstu nám umožňují získat nový pohled na zdraví, iniciativy jako European Health Forum Gastein 2020 s mottem Tanec se slony – Nová partnerství pro zdraví, demokracii, byznys – nalézají správnou cestu.

Věřím, že naše nově vytvořená Platforma 2020 Praha bude katalyzátorem umožňujícím takováto partnerství. Má rozvíjet nové dialogy v demokracii a umožnit tak větší propojení mezi přáním lidí a vlád. Teď nehovořím o zdravotnictví ale o zdraví. Mám pocit, že prostě mohou vzniknout nové dialogy, nové narativy v kontextu s demokracií, to, co lidé chtějí, protože ono je někdy jakoby rozpojení mezitím tím, co si lidé přejí, a co si přejí jejich vlády – a tohle je patrné prakticky u každého státu světa. Já si přeji a doufám, že takováto vzájemná Platforma, kterou teď máme, bude katalyzátorem, a že tohle vše do budoucna umožní.

A opustím vás s tímto skvělým poselstvím: Podívejte se na spoustu změn, které probíhají, a já mám pocit, že to, co bychom si mohli odnést jako poselství z Prahy, je, že bude vlastně následovat tohle: „Nejdřív tě budou ignorovat. Pak se ti budou smát. Pak proti tobě budou bojovat. Potom zvítězíš.“ Cítím, že naše poselství z Prahy bude následovat tuto posloupnost. V bodě, kde proti nám začnou bojovat, budeme vědět, že jsme na správné cestě.

Webové stránky ITCIM.cz

Tomáš Pfeiffer již má na svých webových stránkách nejlepší kompilaci o komplementární a alternativní medicíně, jakou jsem kdy viděl.

Doufám, že budeme schopni naplnit tuto Platformu cennými informacemi a dosáhneme bodu, kdy nás nebudou moci ignorovat.

Děkuji vám za pozornost.