Maximilian Moser, PhD

Profesor fyziologie

Rakousko

Human Research Institute, Weiz and Medical University of Graz

Narodil jsem se 16. 8. 1956 v rakouském Klagenfurtu a studoval jsem biologii a lidskou fyziologii v Grazu v Rakousku. Coby odborný asistent jsem působil na Institutu fyziologie v Grazu a poté jsem byl hostujícím odborným asistentem na UVA (University of Virginia, Dept of Biomedical Engineering - oddělení biomedicínského inženýrství) v Charlottesville, Virginia v r. 1988.

V r. 1990 jsem byl účasten jako hlavní řešitel lékařských experimentů rakousko-ruského projektu vesmírných letů „Austro-Mir“, m.j. kardiovaskulárních a spánkových studií, kdy jsem koordinoval tým 20 spolupracovníků a spolupracoval do r. 2000 s Institutem pro biomedicínské problémy v Moskvě. Následovaly studie spánku a monitorování dalších šesti vesmírných misí, mezi něž patřil i nejdelší vesmírný let s lidskou posádkou (více než 14 měsíců). V průběhu devadesátých let byly za pomoci našeho vybavení měřeny kardiovaskulární a spánkové parametry všech ruských kosmonautů.

Od r. 1991 jsem docentem fyziologie v Grazu na oddělení fyziologie na Lékařské univerzitě v Grazu. V r. 1999 jsem založil Institut pro neinvazivní diagnózu na JOANNEUM RESEARCH - vládní instituci pro aplikovaný výzkum, který se od r. 2010 přeměnil na Institut lidského výzkumu pro zdravotní technologie a výzkum prevence (Human Research Institute for Health Technology and Prevention Research). Využíváme zde naše veškeré zkušenosti a znalosti ze základního výzkumu na aplikovaných projektech za účelem vytvoření vědeckých zdravotních ukazatelů, kritérií a programů pro lepší zdraví založených na výzkumech chronobiologie, stresu a spánku. Centrem našich výzkumných oborů je spánek a regulace a zlepšení autonomní nervové soustavy.

Výuka

Vedle výuky chronobiologie, medicínské fyziologie a psychoneuroimunologie pro studenty lékařských a přírodních věd je mým hlavním zájmem interakce lidských orgánových soustav, jejich chronobiologická interakce a integrace, a dále samoorganizace tělesných funkcí, obzvláště během spánku a fází relaxace a rekonvalescence.

Knihy a publikace

120 článků v recenzovaných vědeckých časopisech, 500 vědeckých přednášek spoluautor 3 knih v němčině, přeložených do několika světových jazyků: Chronobiology und Chronomedicine, 1998; Wachsen am Widerstand - Adaptive Resilienz, 2015; Vom richtigen Umgang mit der Zeit, 2017

Výzkumné projekty a podpora institucí (příklady)

Mezinárodní – Rakouské ministerstvo pro vědu a výzkum, Projekty Evropského Společenství (European Community), EC Horizon 2020 projekt COSMOS
Národní – Vědecký fond Rakouské národní banky, Rakouský výzkumný fond (FWF), Rakouská všeobecná úrazová pojišťovna (AUVA) – 4 vědecké projekty, FFG – 12 různých projektů

Příspěvek Maximiliana Mosera, PhD, na videokongresu 20. 6. 2020:

Přepis příspěvku Maximiliana Mosera, PhD:

My tady, ve Štýrském Hradci v Rakousku, se snažíme zkoumat biologický čas, biologický rytmus a chci vám ukázat krátký film, který jsme natočili před pár lety, respektive byl natočen National Geographicem, kde se zaměřili na hlavy moai, to jsou ty sochy z Velikonočních ostrovů.

V podstatě nikdo neví, jak se podařilo těm původním obyvatelům ty sochy přemístit. A když se ptali těch starých lidí, tak jim odpověděli: „No to bylo snadné, ty sochy sem přišly samy.“ A samozřejmě lidé tomu nevěřili, až do chvíle, když tam přijel National Geographic a v podstatě udělal taková pozorování, zkoumání a teď to uvidíte…

Takže vidíte, že ta tradice je pravdivá, ale ono to trochu vypadá jinak, než bychom očekávali. Ten citát ukazuje, že v podstatě je možné, že rezonanční frekvence může přemístit dokonce pětitunovou sochu moai.

Výzkum s kosmonauty

Co my jsme dělali na počátku devátých let, kdy jsme dělali výzkum společně s Ruskou kosmickou agenturou, a tady vidíte kosmonauty, kteří dělají určité lékařské pokusy s přírodními barvivy a materiály. Byli jsme si totiž jisti, že to je nejlepší způsob, jak lidi udržet v dobrém zdravotním stavu i ve vesmíru. Tohle je tedy ruský kosmonaut, který provádí určité experimenty a měla to být taková docela zábavná činnost. Přitom se zároveň tedy měřily určité kardiovaskulární parametry a vidíme, jak tedy třeba probíhal puls.

Víme, že lidské srdce může mít různé rytmy. Například je respirační sinusová arytmie. Dále je to desetivteřinové měření krevního tlaku, periferní cirkulace. Dále je to tak zvaný brach cyklus po devadesáti minutách, potom cirkadiánní cyklus.

Tyto cykly, pokud je dáme dohromady, vytvoří něco, čemu můžeme říkat organizmus času nebo tedy časová organizace lidského těla a vidíme to ve vztahu k chorobám. Tohle je zdravý subjekt, který byl měřen po dobu 24 hodin a u tohoto subjektu se zkoumal srdeční tep v průběhu tohoto cirkadiánního rytmu. A byla prováděna analýza jednotlivých časových sekvencí.

Je naprosto fascinující, že velmi podobný je sonogram zpěvných ptáků ve zdravém tropickém pralese. Ukazuji to tady tím kurzorem.

Vidíme, že jsou tady různá frekvenční pásma a v podstatě - ono to trochu odpovídá tomu, co pozorujeme u toho lidského subjektu, že jsou tam prostě ty fáze. Tady vidíme čtyřiadvacetihodinový záznam srdečního tepu zdravého jedenáctiletého chlapce. A tohle je totéž měření u muže ve finálním stádiu rakoviny s metastázami. Tohle je záznam, sonogram nahrávaný člověkem, který se zabývá kromě jiného také hudbou a natáčel ve zdravém pralese zpěvné ptactvo a následně potom je záznam téhož zpěvného ptactva ve vytěženém pralese. Čili vidíte, že je to vlastně skoro umírání, umírání podobné jako u lidského organismu. Čili vidíme oscilace srdečního tepu, které umožňují pozorovat vliv prostředí, a to v souladu s tím, na co se zaměřuje alternativní a komplementární medicína.

Tady jsme zkoumali efekt recitace a může to být například recitování manter. A dále potom vliv recitace hexametru, což je tedy velice emocionální forma poezie. A vidíte, že tady je velký rozdíl v tom, jakým způsobem reagoval srdeční tep na recitování těchto různých druhů poezie.

Tohle je článek z Time magazínu, který se zabýval zkoumáním lidí s lehkými srdečními problémy. Jsou to palpitace například nebo extrasystoly. A tady zase tedy došlo k recitování epické řecké poezie, například Homérovy Iliady. Dělalo se to vždycky po kouskách, dvakrát týdně, ne příliš dlouho a skutečně jenom tím, že člověk naslouchal nějakým mantrám nebo recitování, se stav srdce vylepšil.

Výzkum se stavebními dělníky

Tohle je zase výzkum se stavebními dělníky, kteří podstoupili rytmickou terapii. Vidíte, že měli lámat hůlky, které drží a pohybovali se v rytmu veršů, které byly recitovány a výsledky jsou velice zajímavé, protože podívejte se zase na to, jak se jim zlepšila například kvalita spánku. Vidíte, že kvalita spánku se v průběhu několika měsíců neobyčejně zlepšila. Je tady také srovnání s lidmi, kteří nedělali nic.

Dokonce u dělníků, kteří se žádné takovéto terapii nevěnovali, došlo k poklesu kvality spánku. Tohle je křivka lidí, kteří nejprve zkoušeli tu rytmickou terapii, potom měli normální gymnastiku a vidíte, jak se vyvíjela ta křivka. Čili tohle byl vzorek 85 rakouských stavebních společností a oni skutečně konstatovali nejenom zlepšení zdravotního stavu, méně nemocnosti, ale dokonce i snížení v počtu různých nehod o čtvrtinu.

V dlouhodobé perspektivě a trvalým způsobem došlo ke zlepšení, nebo tedy ke snížení počtu nehod o 27%. A dokonce to byl efekt, který vytrval potom po dobu jednoho roku, i když byla terapie přerušena.

Chtěl bych vám ukázat klasický obraz lidského těla tak, jak se z něj učí studenti medicíny. Tohle nakreslil kdysi Leonardo da Vinci, který se zabýval anatomií, a který vlastně zobrazoval lidské tělo ve všech jeho aspektech.

Čili medicína dnes samozřejmě pracuje stále se stejnými věcmi. To znamená anatomie a chemie, biologie a tak dále, ale je tady také čas a vliv toho času je něco, co se zkoumá v posledních 30 letech. Medicína, která čas bere v úvahu, jakožto faktor mající vliv na organismus, je to tedy to zkoumání krevního tlaku nebo srdečního rytmu a tak dále.

To je něco, co je praktikováno hodně v Indii a já to velice vítám, protože to je medicína, která bude určitě mít budoucnost, a jsem velmi rád, že budeme zasvěceni ještě více do této praxe.

Děkuji.