ZPĚT

MEZINÁRODNÍ KONGRES ZDRAVÍ 2021 PRAHA

Mezinárodní kongres zdraví 2021 Praha >> Členové předsednictva

Mgr. Jiří Čehovský, Česká republika

Mgr. Jiří Čehovský - Česká republika

Homeopat, zakladatel Autopatie

Autopatie - duchovní cesta k harmonii založená na homeopatickém principu

 

Můj příspěvek se nazývá: "Autopatie - duchovní cesta k harmonii založená na homeopatickém principu".

Já vlastně homeopatii praktikuji už 40 let a posledních 20 let jsem si povšiml v historii homeopatie jedné kapitoly, která byla prakticky ukryta zrakům homeopatů a která vychází z využívání substance hmoty nemocných organismů, které jsou následně podávány téže osobě, jíž byly odebrány, za účelem uzdravení. Ještě než k tomu řeknu něco dál, chci shrnout několik dobře známých fakt o homeopatii.

Homeopatie

Homeopatie - existuje velice významná kniha, která nám poskytuje informace o praxi homeopatie. Je to kniha, již napsal Samuel Hahnemann. Ten říká v odstavci 9 - nebo v paragrafu 9, že ve zdravém stavu je člověk ovládán duchovní životní silou, která hmotné tělo oživuje a poskytuje veškerým jeho částem harmonii a život. V člověku existuje cosi hlubokého, co je důležitější než samotné fyzické tělo. Je to vlastně ta první podmínka homeopatie. V odstavci 10 je pak řečeno: "Materiální organismy, hmotné organismy nejsou schopné fungovat tak, aby zachovaly život". Čili zase tady je zdůrazněna důležitost toho vnitřního spirituálního systému. V odstavci 10 rovněž konstatuje, že choroba, porušení zdraví - je vždy v zásadě - její příčina spočívá ve vitální síle, to znamená, že nejprve musí být narušena ta vitální síla a následně se to projeví i navenek postižením organismu, těla. Přírodní látky v homeopatii jsou ředěny až k stavu nemateriálna, tedy velmi silně zředěné, a v tomto stavu mohou ovlivnit za prvé tu vitální sílu, vnitřní spirituální systém, a tím způsobem také fyzický organismus. Za doby Hahnemanna nebylo v Evropě patrně známo, že tentýž princip byl využíván za starých časů v Indii a tato oživující síla byla nazývána "pránou". V Číně tento tok informací, tento binární kód se nazýval "čchi". Já se později ještě k těmto starodávným vztahům vrátím.

Autopatie

Slovo "autopatie" pochází z britského, z anglického slovníku, z Britské homeopatické knihovny. Je to v podstatě využívání vysoce ředěných preparátů z materiálů odebraných člověku, jemuž se léčba poskytuje, nikoliv z vnější přírody nebo zkrátka z vnějšku. Je to substance, přírodní substance, odebraná přímo v pacientovi. Během mých studií a zkoumání, odkud se vzalo slovo autopatie, prostřednictvím internetu jsem zjistil jen stručnou zmínku o principech nebo principu autopatie, které byly velmi stručné a mohly se objevit třeba v nějakém článku o karcinomu v British general of medicine - a něco jsem našel také ve francouzských zdrojích, také kniha veterináře Macleoda, ale to byly pouhé věty, zmínky, nikoliv články. A tam se konstatovalo - mluvilo se spíše o tom, že v některých případech homeopatika nefungovala, a tudíž byl použit třeba vzorek z hrtanu. Tohle byl článek o carcinosinu a jeho léčení. Tyto zmínky povzbudily mou zvědavost a zjistil jsem, že první člověk, který je využil, byl samozřejmě Samuel Hahnemann. Jeho lék psorinum se na začátku nazýval "auto" a byl určen člověku, z nějž Hahnemann odebral stěr - hnis tedy ze stěru. Byl to velmi starý člověk - přes 80, žil v Paříži a měl pacienta s tuberkulózou, který se po homeopaticích nezlepšil, takže on vzal tedy jeho sliny, které zředil, a historička homeopatie, Rima Handley, ve své knize „Homeopatický milostný příběh“ říká, že pacient - že jeho stav se zlepšoval. Myslím ale, že v té době Hahnemann už opravdu neměl dost času tenhle zcela nový přístup nějak rozvíjet. V situacích, kdy použitá homeopatika - kdy tedy se použije také autopatikum, se používá takzvaná korzakovovská příprava v jedné nádobce. Je to velmi jednoduchý proces, kdy prostě vezmeme nádobku, něco do ní vložíme, co je potom tedy ředěno, třeba alkohol a tinktura z nějaké rostliny - on potom naplnil nádobku vodou, vypláchl, znovu doplnil vodou, zase vypláchl a kapičky vody na stěnách té nádobky potom přenášely informaci dalšímu roztoku. Zhruba před 20 lety proběhl proces, v kterém jsem - já jsem zkrátka tehdy zkoušel postup, který nebyl velmi úspěšný. Používal jsem homeopatika. A já jsem potom lidem doporučil, aby si to zkusili doma, to znamená, aby si vzali nějakou nádobku nebo dokonce láhev vody a aby to tedy naplnili, pak vyprázdnili, třeba 30 krát nebo 50 krát a aby potom pozorovali své pocity a ať mi potom tedy řeknou, jaký bude výsledek. A byl jsem překvapen, že to fungovalo - stejně jako u homeopatů, kteří to dělali přede mnou. První článek o autopatii v angličtině byl publikován v Homeopathic Links v roku 2006. Byl to můj článek a nazval jsem ho: "Autopatie - neznámá oblast homeopatie". Publikoval jsem svou první knihu - o tři roky dříve - o autopatii a homeopatii, jakožto cestě k harmonii - to bylo publikováno v angličtině i v němčině v nakladatelství Impakt a samozřejmě vyšlo to i v češtině. Nicméně, záhy poté jsem zkoušel autopatické principy i v jiných terapiích a jiných souvislostech. Bylo to v mé homeopatické praxi.

Historie

Kundiky jsou nádoby na čistou vodu, které jsou zobrazované u soch a na obrazech buddhistických božstev. Je to tibetská tradice a také čínská tradice Kuan-jin a také bódhisattva Maitréja, která je jakýmsi atributem těchto postav. Velice často tedy na těchto obrazech jsou vidět v rukou těchto božstev ty obrázky - tady se můžete podívat - bódhisattva Maitréja na obraze v tibetsko-mongolské tradici a tady vidíte tu kundiku. Je to prostě nádobka na čistou vodu, má hrdlo - které je tedy trychtýřovité, někde je širší, někde je užší - a víko a dole je rozšířená komora. Někdy pročítám muzejní katalogy a tam se dočteme, že je to nádoba na čistou vodu, která má vyléčit svět. Slovo kundika je zjevně odvozeno ze slova kundalini, což je vlastně synonymum pro životní sílu. Některé z kundik měly - tedy vlastně byly založeny na průtokovém principu a pravděpodobně sloužily k vložení informace z dechu osoby. Z dnešní autopatické praxe víme, že potencovaná informace z dechu může mít pronikavé účinky na vitální sílu a také na organismus. Organismus je vlastně oživován tou vitální silou. Čínský mnich a cestovatel popisuje ve své knize záznam buddhistické víry v sedmém století, kdy cestoval na Indii a Malajské souostroví, aby studoval život v klášterech - a on hovoří o tom, že každý mnich držel ve zvláštním vaku kundiku. Ten vak měl chránit vodu před znečištěním a že voda v kundikách musela být čistá a nedotýkaná jinými osobami. To je základní princip autopatie, že nádobka ani voda nesmí obsahovat informaci o jiném člověku, protože jinak dochází k příčinné kontaminaci, což by v podstatě informaci naprosto znehodnotilo. Ovšem cestovatel neříká, k čemu se vlastně tyto kundiky používaly. Můj názor je takový, že tato moudrost se přenášela od učitele jeho žákům orální tradicí. Archeologické nálezy z okolí zaniklých klášterů obsahují velké množství těchto kundik nebo jejich střepů a ukazují, že kundiky byly velmi rozšířeným předmětem denní potřeby. Čili nebyl to rituální předmět, byl to skutečně předmět denní potřeby. Já mám velmi málo času na svůj příspěvek a to mi neumožňuje o tom hovořit více, ale můžete se podívat na dvě kapitoly o těchto starých kundikách v mé knize o autopatii a je tam také seznam literatury. Tady je ještě jiný obrázek kundiky, ten pochází z kláštera na Srí Lance. Je kovová a zase tady vidíme nálevkovité hrdlo, kulaté tělo a potom na straně držadlo, potažmo tedy hubice. Čili zjevně je to něco, co bylo určeno k ředění informací. A tento roztok je nezbytný - potažmo ředění je nutné, protože na vitální sílu, která sama je nemateriální, může působit pouze zředěná informace. Některé kundiky byly patrně konstruovány tak, aby je bylo možné nosit na hlavě, naplněné vodou - a tím vlastně byla do vody v té nádobě ponořena 7. čakra, která přenášela informaci a pak to tedy bylo ředěno a zavedeno do čakrálního systému. Tvar jiných kundik možná napovídá, že tam byla ředěná informace ze vzduchu. Obojí je samozřejmě dnes základem pro autopatickou praxi. Kundika byla v Indii používána v prebuddhistických dobách a existují dokonce starodávné písemné dokumenty - jeden z nich se nazývá Kundika Upanišada - kde jsme se dozvěděli, že vlastně to posiluje pránu, propojení je vysoká - vyšší úroveň Bytí a působí to. Existuje samozřejmě tato kniha i v anglickém překladu a některé vybrané části jsou uvedeny rovněž v mé knize.

Spojení s tvůrčím Zdrojem

V mých knihách hovořím o spojení s tvůrčím Zdrojem - velké Z - prostřednictvím vitální síly. Narušení vitální síly znamená narušení propojení se Zdrojem - a tady je velice harmonický obraz člověka a přírody, odkud přichází na naši úroveň reality, do našeho světa, do naší mysli ona vitální síla. V případě narušení zdraví, ať už je jakékoliv, hovoříme jakožto o příčině o rozladění člověka, porušení harmonie ve vnímání vitální síly. Obdobně, jako když se nám porouchá rozhlasový přijímač. Pokud je tedy vystaven nějakému stresu, rozladí se a prostě nemůže hrát, není naladěn na tu hudbu, kterou bychom chtěli poslouchat. Takže pokud tedy to ladění je narušeno, musíme ho znovu nastavit. Narušený spirituální vztah vyvolává problémy a zbavuje nás harmonie a řádu. Informace přichází ze Zdroje prostřednictvím čakrálního systému, který oživuje určitou část organismu.

Učebnice autopatie

Tohle je diagram z mojí knihy, je to vlastně učebnice autopatie, což je vlastně moje poslední kniha, která je hlavním zdrojem informací pro ty, kdo by o to měli zájem. A v průběhu dvacetileté historie autopatie byly využívány metody ředění, které jsou podobné těm pradávným kundikám a které se využívají v domácím prostředí. Informace se odebírá z dechu, ze 7. čakry, osobou, která zkrátka potřebuje něco vyladit na svém vnímání, na svém vnitřním stavu. Významný rozdíl oproti izopatii spočívá v tom, že nevyužíváme patologicky pozměněné součásti organismu - třeba hnis nebo strupy třeba, naopak, měly by to být normální sliny nebo dech, který nicméně nese úplnou informaci o celku, včetně problémů, které v tom celku jsou. 7. čakra je vlastně dokonalým plánkem člověka, který je nedotčen patologií ve všech případech. A to je něco, co vlastně přežívá i po smrti - tato 7. čakra. Existuje celá řada zápisů z různých věrouk po celém světě, které pracují se stejným principem. Autopatie může být využita v jakékoliv životní situaci, může být také jakýmsi spirituálním aditivem k jakékoliv jiné metodě nebo ke zdravému životnímu stylu. Může samozřejmě napomoci dosáhnout čistě spirituálních cílů, například zlepšit koncentraci při meditaci. Pro pozorování rozvoje osobnosti, která praktikuje autopatii, pozorujeme ponejvíce pocity člověka, to znamená jeho vnímání, jeho pocity - a jejich znázornění může poskytnout dokonalý obrázek toho, co se odehrává na úrovni životních sil. Autopatie tudíž nehledá similimum a nepoužívá homeopatická léčiva. Není to nějaký proud homeopatie, ale je to skutečně zcela nová metoda, která se odkazuje na vyšší spirituální dimenzi člověka. Ve srovnání s homeopatii je to relativně, řekněme nikoliv zcela přímočaré, ale jednodušší a může to být užíváno opakovaně na základní úrovni poté, co si pročteme jednu knihu - třeba knihu, která byla tématem diskuse na konferenci. Zkušenosti s autopatií jakožto léčebnou metodou, byly předmětem diskuse na 13. výroční konferenci, kde jsme měli zhruba dva tisíce příspěvků z různých zemí, tady to bylo v roce 2019 - tohle je totéž také - o každém příspěvku probíhala diskuze, příspěvky se zaměřovaly i na případové studie, velký díl těchto případových studií se zaměřoval na samoléčbu nebo tedy vlastně jeho principem byla samoléčba. Čili tímto způsobem se můžeme hodně dozvědět i o pocitech osob, které jsou tedy subjektem těchto procesů. Během období existence této metody byly vyvinuty různé techniky a strategie, ale nemohu o nich mluvit, protože jsou to časová omezení a nechci zjednodušovat. Takže vám prostě doporučuji, abyste si přečetli nějakou knihu - nejlepší je učebnice autopatie, je recenzovaná a lze nalézt na odkazech tyto recenze. Je to webová stránka, kde je možné nalézt zhruba 10 nebo více než 10 článků o autopatii a jsou tedy v angličtině.

Účelem mého příspěvku bylo vás informovat, že tato metoda existuje. Pro některé lidi z naší země, ale možná i z jiných zemí, je to součástí jejich životního stylu a existuje mnoho webových stránek, které tedy o této metodě pojednávají, takže si myslím, že - podle mého názoru zkrátka tady spatřuji určité hnutí, které je součástí nové religiozity, je to tedy jakýsi osobní, byť organizovaný přístup ke spiritualitě a ke zdraví. Je to proud, který sídlí v Evropě i v České republice a je uznáván i velkou části populace, nikoliv ovšem materialistickými vědci. Takže děkuji vám za pozornost a to je vše, co jsem měl na srdci. Děkuji.

 

Zde můžete shlédnout všechny záznamy z Mezinárodního kongresu zdraví 2021 Praha 10. - 12. 9. 2021.


Mgr. Jiří Čehovský

Mgr. Jiří Čehovský, narozen v roce 1947 v Praze. Posledních čtyřicet let pracuje jako léčitel a homeopat. Nakladatel. Absolvent oboru dramaturgie na Akademii múzických umění v Praze a postgraduálního studia nakladatelství na Univerzitě Karlově. Zakladatel Autopatie, metody léčení odvozené z klasické homeopatie. Ředitel Homeopatické akademie v Praze, která již 25 let poskytuje homeopatické vzdělání v tříletém strukturovaném studijním programu. Autor knih o Homeopatii a Autopatii a článků o alternativní medicíně publikovaných v českých i zahraničních časopisech. Přednáší na Homeopatické akademii a na kurzech o Autopatii. Bývalý dlouholetý předseda Homeopatické společnosti, z.s., nyní člen výboru.